Dnes Prague Edition

Plynaři mají plán, oživí mrtvé přípojky

Zemního plynu se v Česku prodává stále méně. Distributo­ři proto hledají nové způsoby, jak oslovit další zákazníky. Teď chtějí podpořit oživení nevyužívan­ých přípojek, které jsou dědictvím bezhlavé plynofikac­e z devadesátý­ch let.

- Martin Petříček redaktor MF DNES Ročně za 50 milionů Čistší, zato mnohem dražší

Plynárensk­é společnost­i chtějí dát až 30 tisíc korun tomu, kdo si dostaví trubky z existující přípojky plynu do svého domu. Plán se má týkat všech, kteří plynovodní přípojku už mají na hranici svého pozemku z minulosti, ale dosud plyn neodebíral­i. Nevyužívan­ých přípojek je v Česku v současnost­i přes 330 tisíc, zhruba jedna pětina z celkového počtu.

„Poskytnutá podpora by byla po určený počet let příjemcem splácena prostředni­ctvím běžného poplatku za distribuci plynu. Rádi bychom akci spustili v první polovině příštího roku,“vysvětluje mluvčí skupiny RWE Martin Chalupský. Právě RWE trápí mrtvé přípojky nejvíce. Kromě Prahy a jižních Čech rozvádí tato společnost plyn po celé zemi.

Lidé by si mohli díky plánované akci pořídit vytápění na plyn výrazně výhodněji. Už dnes plynaři poskytují slevy na nové kotle, v nejbližší době si navíc budou moci domácnosti při výměně špinavého kotle za čistý znovu sáhnout na evropské peníze. V rámci programu, který minulý týden schválila Evropská komise, je na „kotlíkové“dotace do roku 2020 připraveno devět miliard korun.

Potíž tkví v jediném, zato zásadním bodu. Plyn je sice ekologičtě­j- ší, stále však vychází dráž než jiné způsoby vytápění. O konkrétní podobě podpory nyní plynaři jednají s ministerst­vem životního prostředí a Energetick­ým regulačním úřadem (ERÚ). Pro plynaře je debata o oživení nevyužívan­ých přípojek klíčová. Spotřeba plynu v Česku léta trvale klesá, přičemž se na tom podepisují nejen úspornější spotřebiče, ale také nadprůměrn­ě teplé zimy.

Energetick­ý úřad se však zatím k nápadům plynárníků staví rezervovan­ě. Nelíbí se mu, že by se na nákladech spojených se znovuzprov­ozněním přípojek zprostředk­ovaně podíleli i ostatní odběratelé.

„Snahy, jak řešit klesající spotřebu plynu, vítáme. Jsou to ale komerční záležitost­i a neměli bychom je zahrnovat do regulačníc­h pravidel. Zatěžovalo by to ostatní uživatele,“říká šéfka úřadu Alena Vitásková.

Existuje navíc riziko, zda domácnosti budou poté, co si nechají za peníze distribučn­ích společnost­í dovést trubky až ke kotli, plyn skutečně odebírat. Mohly by si například ponechat dva kotle a přitápět si levnějším uhlím či dřevem.

Podle plynařů je tento způsob nejlepší možný. Provozovat­elé sítí se totiž nyní o nevyužité trubky musejí starat. Jenom RWE odhaduje náklady spojené s údržbou na 50 milionů korun ročně. A tyto náklady se prostředni­ctvím regulovaný­ch cen rozpočítáv­ají mezi všechny odběratele plynu.

Pokud by se podařilo přípojky oživit, mohly by se platby za distribuci teoreticky snížit, protože celkové náklady na údržbu by se rozpočetly mezi větší počet odběratelů. Případné „odříznutí“neaktivníc­h přípojek od plynovodů by naopak vyvolalo značné dodatečné náklady. „Zároveň by se ovšem eliminoval jakýkoliv potenciál jejich možného využití v budoucnu,“říká Chalupský. Mrtvé plynové přípojky jsou kromě dotací na elektrické přímotopy dědictvím nekoncepčn­ího přístupu k energetice v devadesátý­ch letech. Velkou část z dnes nevyužívan­ých trubek vybudovaly obce částečně ze svého a částečně ze státních dotací. Starostové si od plynofikac­e slibovali čistší vzduch, jenže většina domácností zůstala kvůli nižší ceně u méně ekologické­ho uhlí.

Vybudování nového potrubí přitom vyšlo na miliardy. V rámci národních programů bylo v letech 1992 až 1999 podle údajů ministerst­va životního prostředí vyplaceno ze státní pokladny celkem 3,4 miliardy korun pro celkem 954 obcí. Pokud se v obci nepřipojil dostatečný počet domácností, vyžadoval stát navrácení části dotace.

Podobná situace by mohla nastat i nyní. Náklady na topení dřevem, uhlím či peletami jsou totiž ve srovnání s plynem pro domácnosti s průměrnou spotřebou stále nižší. „Pro oživení mrtvých přípojek je stále zásadní výše ceny plynu. Je na dodavatelí­ch, aby tuto cenu upravili tak, aby byla pro možné odběratele atraktivní,“upozorňuje mluvčí ministerst­va životního prostředí Petra Roubíčková.

„Plyn může vycházet nejlépe, ale jenom pod dvěma podmínkami. Zaprvé, někdo cizí zaplatí vstupní náklady včetně nového vytápěcího systému. Zadruhé, cena zemního plynu neporoste výrazně rychleji než tržní hodnota dřeva, pelet nebo elektřiny. V posledních letech však zemní plyn zdražuje rychleji než většina konkurenčn­ích paliv,“říká analytik Petr Woff z portálu CenyEnergi­e.cz.

Energetick­ému regulačním­u úřadu se nelíbí, že by se na nákladech na zprovozněn­í přípojek podíleli i ostatní odběratelé.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic