Rozhovor s Jágrem
„Nehrajeme dobře“
Český tým vyhrál celkem jasně obě utkání s Francií i Rakouskem. Přesto není lídr týmu Jaromír Jágr spokojen s hrou. „Jsem upřímný a nebudu si nic namlouvat. Máme spoustu mezer ve hře,“říká v rozhovoru. Více na str.
Nejdřív rozhovor odmítl a slíbil: „Po dalším zápase.“Po pěti minutách se ale sám z kabiny vrátil, na hlavě měl nasazeného kulicha a se svou typickou ironií Jaromír Jágr říkal: „Já bych neměl čisté svědomí a nemohl spát.“A pak víc než deset minut novinářům odpovídal...
Byla dnes klíčová trpělivost?
Ani ne. Rakousko hrálo dobře a připadalo mi, že někdy bruslili líp než my. Pak ale samozřejmě odejdou, protože si neumí rozložit síly a nekoukají na to, že je to maraton, a sprintují prvních deset kilometrů. Z toho pramení, že máme s takovými soupeři problém v první třetině.
Naposledy jsme se bavili před týdnem. Udělal tým posun?
Těžko posuzovat. Poslední dva zápasy jsme měli slabší soupeře, ještě máme Německo a Švýcarsko. Co si budeme namlouvat, rozhodující bude čtvrtfinále. Podle těchto zápasů se dá těžko soudit. Ale nemyslím si, že hrajeme nějak dobře, to určitě ne. Máme spoustu mezer ve hře.
Hra nejde nahoru?
Ne. Jsem upřímný a nebudu si nic namlouvat. Nemáme tolik času na to, abychom se zlepšili. Takže důležité je, abychom co nejméně času trávili v naší třetině. Pak tam budeme dělat i méně chyb.
Kde jsou rezervy týmu?
V posledních zápasech na přesilovce. Dáváme si zbytečně komplikované nahrávky skrz třetinu, kde je spousta hráčů, která to chytá. Chce to řešit jednodušeji. Je pravda, že jsme v posledních dvou zápasech ani góly z přesilovek nepotřebovali, ale tím se nesmíme uspokojit. Až přijde ten velký zápas, tak přesilovky ho rozhodnou. Zkrátka vymýšlíme kraviny a místo střely tam dáme ještě přihrávku skrz hráče. A to je chyba! Všichni se stahují před branku, takže buď trefíš brusle, anebo hokejku. Perfektní gól do prázdné už nedáš. Rok 1980 už je pryč.
Některé akce jsou ale skvělé.
Jakmile jde přihrávka od obránce na útočníka a zrychlíme to, tak je to dobré. Pokud tam nepřijde, budeme se trápit s kýmkoliv. Buď hrajeme v jejich třetině 5 na 5, a to bychom měli mít výhodu, protože máme docela dobré hráče. Ale pokud nepřijde přesná přihrávka na toho, kdo by to měl dostat, tak se budeme trápit dál.
Jak vy osobně se cítíte?
V pohodě. Každý zápas je samozřejmě jiný, ale šance tam jsou. Dnes jsem jich měl spoustu, ale nedal jsem gól, tak to někdy je. A ten můj nájezd? Chyběl gól. Na ty se hraje, ne na krásu! Táta mi vždycky říkal: To není krasobruslení, to je hokej. Za krásu vám nikdo body nedá. Ale když vedeme 4:0, chcete něco udělat pro lidi, vymyslet něco extra.
Ani širší kluziště vám nevadí?
Zatím si hraju to, co potřebuji. Taky jsem zhubnul, i když mám pořád 105 kilo, tak dřív jsem měl 115, 112. Ono je těžké se 112 kily hrát, když mají všichni 80. Bych je chtěl vidět, jak by jezdili s 30kilovou vestou. Ale zase to má svoje výhody, že jsem silnější u mantinelu.
Ale oproti NHL je tu víc bruslení.
Bruslení není problém, pokud máš puk na holi. Pokud ho nemáš a honíš ho, kazíš přihrávky nebo ho jen dáváš soupeři, tak potom je to velice problematické a musíš daleko víc jezdit. Protože způsob hry určuje ten, kdo má puk. Je daleko obtížnější bruslit bez puku. To je jako ve fotbale – bez balonu je to fyzicky náročnější. Důležité je, abychom puk měli, a když už ho máme, abychom byli schopní vyhrát souboje 1 na 1.
Minule jste se popral. To byl důležitý moment pro tým, že?
To vyplynulo ze situace a udělal by to každý, kdo hrál kolektivní sport. Každý hráč potřebuje každého. Ať už ho potřebuješ tím, že dá dobrou nahrávku, nebo ti pomůže, když tě někdo brání. Je jedno, jestli je to při šarvátce, nebo při hře 5 na 5.
Co říkáte na výkon brankáře Pavelce?
Hlavně ze začátku tam měli pár příležitostí. Není to nic jednoduchého, diváci náš ženou a týmy hrají na brejky. Máme ale kvalitní brankáře a to, že se někomu nepovede jedno utkání, neznamená, že kvalitní nejsou. Saša (Salák) jen neměl štěstí jeden zápas.
Jak hodnotíte útočníky Simona a Zaťoviče?
Líbí se mi, když hrají spolu, protože si drží svůj styl. Jsou to hráči, kteří nebudou hrát u mantinelu 1 na 1, ale spolu si vytvoří šance. A je rozumné je nerozdělovat. Mně připomínají Pateru, Vejvodu a Procházku. Ti měli podobný styl, jen dávali víc gólů. Jsou drobní a lehcí a šance si vytvoří.
Jak se vám líbí atmosféra v hale?
Je to hezké a dá se srovnávat s play- off hokejem v Americe, i když já už dlouho play-off nehrál. Je dobré, že tím lidi žijí, líbí se mi, jaké se vybírají písničky, jsou ve varu. Hráči se snaží, a i když je to 3:0, tak makají pro diváky.
Pohladí na duši, když 17 tisíc lidí skanduje vaše jméno?
Tak já hraju proto, abych nějakým způsobem pomohl českému týmu. Ale je vidět, že si lidi přáli, abych dal gól. Snažil jsem se, ale nevyšlo to.
V útoku se vám často střídají levá křídla. Je to pro vás problém?
Není to jednoduché. Já bych byl nejradši, kdybych měl stálou pětku, ale ono to není lehké. Trenér musí zkoušet určité varianty, protože klíčový zápas přijde za čtyři dny a těžko můžeš z voleje říct, takhle ty pětky budou a vydrží celý turnaj. To nejde. To si mohli dovolit Rusáci v 80. letech, ale to byla sborná jenom z CSKA a hráli celý rok spolu. Co rok, 10 let! Tady trenér do poslední chvíle neví, kteří hráči přijedou, a nemůže je vyzkoušet. Půlka hráčů je z NHL, půlka z Evropy. Je těžké si nacvičit kombinace. To musíte až během turnaje, i když je to složité.
Kdo vám v útoku sedí nejvíc?
Těžko říct, každý soupeř je jiný. Na někoho bude vyhovovat ten, proti jinému zase onen. Růža je ale takový kuchař, který to nějakým způsobem vždycky namíchá.
Odbočka k fotbalu. Prý se chystáte na zápas Sparty s Plzní. Komu budete fandit?
Vím, že hraje Sparta s Plzní, ale není důležité, komu budu fandit. Ale je hezké, že se o tom utkání dá říct, že rozhodne, kdo bude mistr. To je super, že si to rozhodnou mezi sebou.