Průzkum: Po Nagygate korupce neubylo

„Lidé asi nemají iluze, že s odchodem jedné strany (ODS) by skončil zájem politiku ovlivňovat. Ale všímají si těch dílčích, známých případů. Více věří, že když se na něco přijde, bude to vyšetřeno,“dodal Prokop.

Poměrně výrazné odlišnosti jsou ve vnímání korupce mezi voliči hlavních politických stran. Voliči vládních partají logicky hodnotí situaci v zemi lépe než voliči opozice. Ani voliči ČSSD nebo ANO však nejsou – kromě hodnocení ochoty vyšetřovat mocné – jednoznačně pozitivní. Například v pohledu na provázání byznysu s politikou se i oni v průměru kloní spíše k mírně zápornému hodnocení.

Oproti tomu může překvapit výrazná odchylka mínění voličů pravicových stran, kteří jsou dokonce více kritičtí a skeptičtější než voliči KSČM. Což se týká jak ODS, tak TOP 09. „To není ani tak dáno příslušností k pravici a levici, jako spíše k vládě nebo opozici. Voliči opozice bývají nespokojení se všemi aspekty vládnutí. Před pěti lety by nejspíš byli ke korupci kritičtější příznivci levice,“míní sociolog.

Prohloubení nespokojenosti pravice mohla podle něho způsobit přítomnost Andreje Babiše a jeho ANO ve vládě. „Voliči ODS bývali obecně tolerantní k určité politické mikrokorupci, patří podle nich k věci, ale Babiš už je pro ně úplně jiná úroveň provázání politiky a byznysu,“míní Prokop.

Pavel Franc z Rekonstrukce státu navíc poukazuje na rozpor mezi slovy a činy pravicových lídrů. „Rétorika, která zní z úst Miroslava Kalouska, se poslouchá dobře. Ale už není vidět, že on byl hrobařem služebního zákona a Petr Fiala téměř pro žádný protikorupční zákon nehlasuje,“připomíná.