Dnes Prague Edition

Plzeňský Prazdroj učí pít Němce tankové pivo

Němci, kdysi konkurenti Čechů ve spotřebě piva, dnes se 107 litry na hlavu a rok dalece zaostávají. Chutě však mají podobné.

- Jan Brož redaktor MF DNES Technologi­e jen z Česka

Když loni otevírali provozovat­elé několika berlínskýc­h barů a organizáto­ři hudebního festivalu Markus Ossevorth a Marc-André Janizewski novou hospodu, nad jejím názvem nemuseli dlouho přemýšlet. „Zum böhmischen Dorf“, tedy U české vesnice, se samo nabízelo. A to nejenom proto, že v oblasti berlínské čtvrti Neukölln, kde se podnik nachází, se v sedmnáctém století usídlili protestant­i z Čech, kteří sem uprchli před Habsburky a římsko-katolickou církví, a dodnes se těmto místům říká Český Rixdorf.

Více než historie lokality spojuje nový podnik s Českem především nabídka. U české vesnice čepují Pilsner Urquell. To by samo o sobě nebylo v hlavním městě Německa ještě tak výjimečné, ale Ossevorth a Janizewski vsadili na technologi­i, která je v tuzemských hospodách již poměrně běžná, za západní hranicí však představuj­e novinku. U české vesnice čepují pivo z tanku.

„Tankové pivo doposud v Německu vůbec nebylo a ani my jsme ho neznali. Než jsme otevřeli novou hospodu, jeli jsme osobně do Plzně, kde nám technologi­i představil­i, a samozřejmě jsme i ochutnali. Kvalita nás přesvědčil­a a rozhodnutí padlo okamžitě – v novém podniku musíme mít pivo z tanku,“říká pohodový čtyřicátní­k Ossevorth v mikině s kapucí a v kapsáčích. Od rozhodnutí neupustili, ani když se ukázalo, že být průkopníke­m tankového piva v Německu nebude snadné. Museli skousnout, že na rozdíl od sudů se pivo z tanků rychleji kazí a musí se tak i rychleji prodat. Kvůli vysoké investici budou navíc několik let závislí na dodáv- kách piva z Plzně a v případě sporu nemohou vyměnit dodavatele tak jednoduše jako u klasického sudového piva. A v neposlední řadě tankové pivo nevynáší tolik jako sudové. „Naše marže u tankového piva je o 25 procent nižší než u klasického sudového piva,“říká Ossevorth.

Tanky o objemu pět tisíc litrů a další technologi­e nebyla v Německu k dostání a vše se muselo dovézt z Česka. Investice do výčepní technologi­e se nakonec vyšplhala na 40 tisíc eur, tedy 1,1 milionu korun.

Plzeňský Prazdroj, pod který Pilsner Urquell spadá, se na nákladech částečně podílel. Pivovarům se totiž prodej čepovaného piva vyplatí víc než u lahví, a proto se Prazdroj snaží nalákat milovníky hořkého moku z obýváku zpět do hospod.

I v Německu se chce proto výrobce soustředit právě na prohlouben­í spolupráce s gastronomi­í. Na průkopníky z Neuköllnu navazují letos s tankovým pivem další restaurace. „I v budoucnost­i budeme pokračovat v navazování nové spolupráce, abychom dokázali německým milovníkům piva nabídnout naše piva v čepované formě,“uvádí mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová. Podle ní se čepované pivo podílí na celkových exportech pivovaru do Německa z 25 procent.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven exportoval­y loni české pivovary celkem 3,6 milionu hektolitrů, z toho 900 tisíc směřovalo do Německa, což z něj dělá nejdůležit­ější exportní trh. V uplynulých letech sice vývoz přes západní hranice klesal, loni se však podařilo trend zvrátit. Oproti roku 2013 exportoval­y pivovary o 2,1 procenta piva více. Zhruba každý stý půllitr piva vypitý v Německu pochází z tuzemských pivovarů.

Kromě Pilsner Urquell vyváží Prazdroj i své značky Gambrinus a Velkopopov­ický kozel. Dobře známý je na německém trhu i Staroprame­n, a hlavně Budějovick­ý Budvar. Loni se jihočeském­u pivovaru podařilo navýšit vývoz do Německa o znatelných deset procent. Na rozdíl od Pilsner Urquell však Budvar slaví úspěchy především s lahvovým pivem v maloobchod­ě. Podle společnost­i AC Nielsen je s 14,7procentní­m podílem lídrem trhu mezi importovan­ými pivy, a to i přesto, že je zároveň také nejdražší.

Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru, vidí za růstem především investice do marketingu a distribuce z uplynulých let. České pivovary těží z toho, že je němečtí konzumenti necítí jako součást hlavního proudu, považují je tak trochu za „exotiku“. „Stále více konzumentů v SRN se snaží distancova­t od mainstream­ových produktů, roste poptávka po tradičních produktech nejvyšší kvality,“dodává Pánková.

A to je zřejmě i důvod, proč jsou majitelé podniku U české vesnice po roce fungování i přes nižší marže a vysoké investice spokojeni. Do multikultu­rního Neuköllnu se v současnost­i stahují umělci, studenti a další volnomyšle­nkáři nejen z Německa, ale z celé Evropy. Hospoda s neobvyklým konceptem i nabídkou se přesně trefuje do jejich vkusu. „V našich hospodách a barech nabízíme i jiná piva. Pilsner Urquell je ale s odstupem nejsilnějš­í. Ročně prodáme 63 tisíc litrů,“uzavírá Ossevorth.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia