Kousek lesa si nyní mohou Pražané přinést i domů. Na jídelním stole

Zajímavý projekt vzniká v jednom pražském ateliéru. Autoři Laboratoře ticha, která byla k vidění na Expo 2015, vyrábějí nábytek, jehož součástí je kousek živé přírody.

Představte si, že sedíte u nedělního oběda, pochutnáváte si na svém oblíbeném jídle a vašim očím lahodí pohled na panenskou přírodu. Ať už na les, nebo na africkou savanu. A k tomu nemusíte vytáhnout paty z pražského činžovního bytu.

Stačí si pořídit speciální skleněný stůl, uprostřed kterého bude jednoduše vysazený les. S takovým nápadem přišli pražští designéři ze studia Artforest.

Téma osazených stolů se mezi světovými návrháři objevuje už delší dobu. „Ten trend přiblížit strávníkovi třeba bazalku nebo saturejku přímo na stůl je dnes zcela běžný,“tvrdí zahradní architektka Pavlína Dvořáková, která společně se svou kolegyní Martinou Rubačovou a sochařem Vilémem Fričem vytvořila unikátní projekt. Na trhu se objevují i stoly, u kterých rostlinná výsadba tvoří jen dekoraci.

Stoly z dílny Artforest se však snaží o obojí. „Součástí stolu je například speciálně navržený couvert, třeba slánka nebo pepřenka, které jsme zakomponovali do výsadby,“popisuje Dvořáková.

Samotný design stolů měl na starosti její kolega Vilém Frič. Rozpracovaný ho měl prý již několik let. „Stoly navrhuji delší dobu, proto výroba podnoží a celkový ráz nebyl až takový problém,“vysvětluje sochař. S Dvořákovou a Rubačovou se dal dohromady na letošní výstavě EXPO 2015 v Miláně, kde trojice představila Laboratoř ticha, tedy umělý biotop Českého lesa, o němž už MF DNES psala dříve.

Když se pak při přípravách v Miláně blíže poznali, myšlenka se prý zhmotnila prakticky sama.

Biostoly jsou podle autorů určeny pro každého, komu příroda v každodenním životě chybí, nebo pro ty, kteří nemají možnost si do ní jen tak vyjít. „Není to jako mít rostlinu někde v květináči, nás zajímaly širší souvislosti. Toho přešlechtěného a instantního je kolem nás už nějak moc. Chceme lidem do interiéru nabídnout přírodu, ne její paskvil,“doplňuje své kolegy Martina Rubačová. Stůl je podle ní kus nábytku, který v každodenním shonu vidíme nejčastěji. Bez ohledu na to, zda v domácím, nebo pracovním prostředí. Proto prý také bylo naprosto jasné, kam biotop umístit – do Fričových stolů. Dosud designéři navrhli dva typy stolů. Jeden s českou výsadbou a jeden s africkou. Nyní pracují na designu a koncepci výsadby severského lesa a písečné pouště.

Desku každého stolu tvoří speciální technologicky a tvarově upravené sklo. Zbytek nábytku je pak z materiálu, který je blízký danému biotopu.

„Například ‚český‘ stůl Hitabus Quercus s výsadbou středoevropské bazifilní teplomilné doubravy má nohy vyrobené z dubu, protože hlavním prvkem doubravy je dub, a ten je také ve výsadbě,“popisuje Frič.

Jednou z nejdůležitějších věcí při výrobě biostolů je propojení designu a praktičnosti stolování. Druhý stůl s názvem Hitabus Africana má plochu dva metry čtvereční, což je třeba pro osm lidí dostatečně velký prostor ke stolování. „Jenže pokud má uprostřed být ještě biotop, tak je to už o něco náročnější. Musíte přemýšlet nad výběrem a rozmístěním jednotlivých rostlin tak, aby vytvářely funkční a harmonický celek,“vysvětluje Frič.

Celý proces výroby autoři dokumentují na video a fotografie, aby si zájemce o stůl mohl jeho vznik prohlédnout krok za krokem.

Biostoly sice nepotřebují žádnou speciální údržbu, nicméně žádný z nich se neobejde bez vhodného osvětlení a pravidelné zálivky.

„Stolu se jeho majitel může buď přizpůsobit nastavením vhodných podmínek interiéru, nebo si vybere naopak takový, který bude jeho interiéru vyhovovat,“upřesňuje Rubačová.

Speciální nábytek je podle autorů vhodný jak pro stolování, tak pro konference a další pracovní využití. „Například pro cestovní kanceláře můžeme vysadit část biotopu z oblíbených destinací. Do mexické restaurace zase konkrétní ukázku přírody z lokality dané země,“navrhuje Frič.

Ceny stolů se podle něj různí. Nestojí však prý více než jiné designové stoly, které se nevyrábějí sériově a jsou originální.