Peníze z „Viktorky“chtějí i neznámé firmy v exekuci
Český stát není jediný, kdo postrádá miliony u zkrachovalé Viktoriagruppe. Seznam věřitelů naznačuje, kudy mohla z neprůhledné společnosti odplout nafta i peníze.
Obrovský průšvih zvaný Viktoriagruppe, který dost možná bude Česko stát 1,8 miliardy na ztracené naftě, začíná odkrývat dílčí, neméně zajímavé příběhy.
Seznam dalších věřitelů německé společnosti s českými kořeny, která od roku 2004 skladovala pro Správu státních hmotných rezerv naftu, ukazuje záběr jejích obchodních vztahů nejen v Česku.
Kompletní výpis přihlášených pohledávek sice veřejný není, ale MF DNES měla možnost nahlédnout do německy psaného dokumentu, který jejich velkou část odhaluje.
Kromě několika bavorských pojišťoven, spolkového státu Bavorsko se po boku Česka, jako bezpečně největšího věřitele, objevují i mno- hem méně průzračné společnosti. Jde například o firmu s pražskou adresou Loneran.
Ta podle informací MF DNES přihlásila u správce „Viktorky“pohledávku ve výši 794 tisíc eur, tedy asi 22 milionů korun. Údajně jde o předplatby za naftu. Firma do roku 2010 patřila společnosti Braxton Invest, která se specializuje na výrobu „no-name“firem se skrytými majiteli.
Dnes je oficiální majitelkou a jednatelkou Petra Plšková z malé obce u Frýdku-Místku. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů redakce se ve firmě angažuje také Roman Zubík, svého času vlivný obchodník s topnými oleji a mecenáš hokejového Vsetína v jeho největší slávě v 90. letech. Zubík, který to dotáhl až k významnému podílu v Chemapolu a figuroval také ve Spolchemii, si později odseděl pět let za zpronevěru a podvod.
Připomeňme, že Spolchemii dnes ovládá skupina kolem podnikatele a právníka Petra Sisáka, o jehož vazbách na spolumajitele Viktoriagruppe Petra Malého se často spekuluje, Malý je však popírá.
Zubík je už několik let na svobodě, v byznysu se však příliš neprojevuje. A ani Loneran zatím nevypadá na úspěšný návrat. Firma od loňského února čelí exekuci na majetek a na její představitele dokonce míří několik trestních oznámení za zpronevěru. Zubík však situaci zlehčuje. „Exekuce bude brzy vyřízená, šlo spíše o nedorozumění a nesmysly. Stejně tak otázka trestního oznámení. Případ Viktoriagruppe je spíše na paní Plškovou, já jsem aktuálně na dovolené,“uvedl Roman Zubík. Petra Plšková nezvedala telefon a nereagovala na textové zprávy.
Podle informací MF DNES návrh na exekuci, ale i trestní oznámení míří od několika firem, kterým Loneran dluží nemalé peníze.
Jde například o severomoravského dopravce ADM Transport, kterému Loneran dodávala pohonné hmoty, či o významnou technologickou skupinu Kopos Kolín. Zástupci obou firem, stejně jako zástupci policie nechtějí případ komentovat.
„Vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení vedenému Policií ČR, kterého jsme též účastníkem, se ne- můžeme k věci vyjádřit,“uvedl šéf a spolumajitel Koposu Josef Vavrouch.
A právě zde se příběh stáčí opět k německé Viktoriagruppe. Kopos totiž zároveň patří k jejím dalším významným věřitelům.
Jako dodavatel kabelů a nehořlavých systémů firmám ji vybavil technologiemi. Jeho pohledávka vůči „Viktorce“představuje asi 200 tisíc eur, tedy přes pět milionů korun.
Vůbec největším věřitelem po Česku je společnost Petroplus Czech s pohledávkou ve výši 12,5 milionu eur, tedy asi 345 milionů korun.
Pohrobek švýcarského ropného gigantu Petroplus s šesti rafineriemi v pěti zemích však před třemi lety zkrachoval a s ním i jeho dceřiné společnosti – včetně Marimpexu, pod který spadá Petroplus Czech.
Jak pohledávka u „Viktorky“vznikla a zda ji její insolvenční správce Mirko Möllen uznal, není jasné. Mnichovský správce Michael Jaffé, který řeší doposud neuzavřenou insolvenci mateřského koncernu, se odmítl vyjádřit. „V současnosti nemůžeme z důvodu probíhajícího řízení poskytnout žádný komentář,“vzkázal jeho tiskový zástupce Sebastian Brunner. Na dotazy nereagoval ani jednatel Petroplus Czech Republic, berlínský právník Ulrich Hotze, kterého do funkce jmenoval právě správce Marimpexu.