Jan Hus už není kacíř, vzkázal Čechům papež

Ve Vatikánu se včera odehrálo historické setkání. Zástupci českých protestantských církví vycházejících z učení mistra Jana Husa absolvovali audienci u papeže. Vůbec první v šestisetleté historii od upálení slavného kazatele.

Uprostřed sedí papež, vedle něj v půlkruhu zástupci Československé církve husitské a Československé církve evangelické. Hovoří se o Janu Husovi a hlava katolíků ho označuje za „věhlasného reformátora církve“. Po šesti stech letech, kdy byl Hus v katolické církvi považován za kacíře, je to velký dějinný průlom.

Patnáctičlenná delegace z Česka přišla na zásadní audienci v osobní knihovně papeže Františka v Apoštolském paláci ve Vatikánu včera v poledne.

„Žertovali jsme, že příští takové setkání už by nemuselo být za 600 let,“vyprávěla po dvacetiminutovém setkání místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestranice v klubu KDU-ČSL a nezávislých), která zástupce církví do Vatikánu doprovodila. Odkazovala tak na 600. výročí Husova upálení, které připadá na letošní 6. červenec.

Hus hlásal mnoho reformních názorů, například prosazoval myšlenku, že na témata biblických textů mohou veřejně kázat i laici bez pověření. Nebo že hlavou katolické církve není papež, ale Kristus, a že kněží žijící v hříchu udělují svátosti neplatně.

Ve Vatikánu bylo i proto téma Jana Husa po staletí tabu, které prolomil až papež Jan Pavel II., když v 90. letech Husa několikrát zmínil během svých tří návštěv Česka, a v roce 1999 pak dokonce vyjádřil „hlubokou lítost nad krutou smrtí“tohoto kazatele. „I po roce 1999 však byly trochu pochybnosti, zda je Hus považován za reformátora církve, zda na něho stále není částečně nahlíženo jako na kacíře,“říká další z účastníků včerejšího setkání, historik Jaroslav Šebek.

„Teď už nemůžou být pochybnosti. Pokud papež označuje Husa za věhlasného kazatele, který přesahuje i hranice naší země, a zdůrazňuje tento aspekt jeho života, už nikdo z katolické církve nemůže říkat, že Hus byl kacíř,“dodává.

A senátorka Horská, která se s papežem Františkem v krátké době viděla podruhé, protože u Svatého otce byla před měsícem „lobbovat“za instalaci sochy svaté Anežky České ve vatikánských zahradách, jde ještě dál: z papežových slov lze podle ní vyčíst, že hlava katolické církve českého kazatele zařazuje po bok nejslavnějších světových církevních reformátorů, jako byli John Vikleff nebo Martin Luther.

Nutno říct, že v papežově oficiální řeči nic takového nezaznělo.

„Je škoda, že katolické církvi trvá tak pomalu, než nejlepší ze svých lidí, jako byl mistr Jan Hus, přijme mezi své,“říká bývalý europoslanec za ODS Hynek Fajmon, který je členem Spolku pro připomínku odkazu mistra Jana Husa. Ten včera v Praze pořádal jinou událost: prezentoval novou uměleckou instalaci, která má od 6. července připomínat Husa na místě jeho kázání, v Betlémské kapli.

Historik Šebek si ze setkání s papežem podle svých slov odnesl akademický úkol prezentovat vrstevnatější obraz Husa, než jak ho vytvořil budovatelský velkofilm Otakara Vávry z roku 1954.

„Hus byl redukován na národní ikonu, o jeho myšlenkách toho však ve skutečnosti moc nevíme, to bychom měli změnit,“vyzývá historik.