Dokud nás mučednictví nerozdělí...
Britové hledají tři matky a devět dětí, jež zmizely na Blízkém východě. Vydaly se za bratrem, jenž bojuje v Sýrii, bojí se otcové. Do náruče radikálů míří ze Západu čím dál víc i vzdělané ženy.
Je to příběh, který má zatím více nejasností a otazníků než odpovědí či vysvětlení.
Nicméně pokud se obavy příbuzných potvrdí, jsme svědky asi nejvíc alarmujícího případu, kdy se někdo ze Západu přidal k radikálům z Islámského státu. Jde totiž o tři sestry a hlavně: jejich devět dětí.
Třicetiletá Khadija, o tři roky starší Zohra a o další rok dříve narozená Sugra z anglického Bradfordu přitom nebyly britské policii zcela neznámé. Do Sýrie už dříve vycesto- val jejich bratr. V jaké skupině tam bojuje, však není známo.
Samotné sestry, rodným příjmením Dawoodovy, se s dětmi na konci května vydaly na náboženskou pouť do Saúdské Arábie. Minulý čtvrtek se měly vrátit domů, jenže se po nich slehla zem. Otcové zmizelých dětí, kteří zůstali v Británii, proto zburcovali policii.
„Máme podezření a obavy, že vzaly své děti do Sýrie. Jedna z možností je, že odcestovaly do Turecka a pak do Sýrie,“prohlásil právník otců Balaal Khan. Ženy údajně koupily deset letenek ze saúdskoarabské Mediny do Istanbulu, jenž je využíván jako přestupní stanice při cestě do Sýrie poměrně často.
Jenže je tady několik nesrovnalostí. Předně: proč ženy koupily jen deset letenek a co se stalo se dvěma dětmi, jež na seznamu cestujících nejsou? „Je možné, že za to může počítačová chyba,“míní Khan.
Zulfi Karim, jeden z představitelů muslimské komunity v Bradfordu, též vyzval k opatrnosti před rychlými závěry: „Něco mi tady neladí. Jak by ženy mohly vkročit do Saúdské Arábie bez manželů či dospělých mužských členů rodiny, kteří by sloužili jako mahram (doprovod)?“řekl listu The Guardian.
Všechny tři ženy i jejich děti se dle bradfordského radního Alyase Karmaniho narodily už v Británii, jejich rodiče pocházejí z Pákistánu a patří ke konzervativnímu paštunskému etniku. Přinejmenším dvě ze sester byly provdány v domluvených sňatcích, které se rozpadly.
Nejevily prý ale žádné známky toho, že by se chtěly přidat k radikálním islamistům v Sýrii či Iráku. Těm se daří lákat ze Západu až příliš mnoho žen a dívek. Experti odhadují, že ze čtyř tisíc západních rekrutů Islámského státu (IS) je až 550 žen. A to navzdory zprávám o otřesných podmínkách v IS.
„Mají romantickou představu o tom, do čeho jdou. Že si vezmou akčního bojovníka za pravdu. Spousta z nich se chce angažovat i v boji,“řekl dříve MF DNES český expert na terorismus Adam Dolník.
Romantické představy rekrutek zmiňuje i čerstvá studie londýnské vysoké školy King’s College, která zároveň vyvrací stereotypy o dívkách a ženách, které se přidávají k džihádu. To je důležité kvůli určení toho, jaké skupiny jsou vystaveny riziku, že podlehnou vábení.
„Ženské rekrutky jsou čím dál častěji mladší, některé pocházejí z velmi dobrých poměrů a často mají dobré, ne-li výrazně nadprůměrné studijní výsledky a kvalifikaci,“píše se ve zprávě nazvané Dokud nás mučednictví nerozdělí.
Její autoři přes sociální sítě monitorují kolem stovky žen z patnácti zemí, jež žijí na území Islámského státu. Většina z nich jsou teenager- ky či jim je něco málo přes dvacet, nejmladší je teprve třináct.
Hlavním důvodem těchto žen k cestě do IS je, že se (podobně jako mužští rekruti) často cítí izolované a nejisté v západní kultuře. Mají pocit, že muslimská společnost je jako celek perzekvována, a jsou frustrovány z toho, že s tím mezinárodní společenství nic nedělá.
Dále mají idealistické představy o náboženské povinnosti, pocit sounáležitosti a „sesterství“(hlavně u teenagerek) i romantické sny, jež se v kruté realitě často rychle rozplývají.
V Islámském státě pak hrají primárně roli „nevěst džihádu“, ale radikálové je využívají také pro propagandu a on-line nábor nových sil. Nejdelší doba, jakou vydržela jedna rekrutka zůstat neprovdaná, je tam prý dva měsíce.