Na jihu USA hoří černošské kostely
Na jihu Spojených států vzplálo za posledních čtrnáct dní nejméně sedm kostelů, do nichž se chodí modlit převážně černošské obyvatelstvo.
Poslední historický svatostánek hořel z noci na středu ve městě Greeleyville, které leží přibližně sto kilometrů od Charlestonu v Jižní Karolíně.
Tedy od místa, kde před dvěma týdny jednadvacetiletý běloch jménem Dylann Roof postřílel v kostele Africké metodistické episkopální církve devět věřících tmavé pleti. Po svém zatčení policistům oznámil, že zamýšlel rozpoutat rasovou válku.
Proč se vzňal dosud poslední ze zapálených kostelů, zatím není jasné. Oheň nikoho nezranil, ale zda šlo o žhářský útok, to zodpoví teprve vyšetřování. V oblasti byla té- hož večera podle svědků bouřka a kostel tak mohl zapálit i blesk.
Jenže od masové vraždy v Charlestonu vzplálo na jihu USA už přinejmenším šest dalších černošských kostelů. Některé z nich přitom byly nejspíš zapáleny úmyslně. Což je případ třeba adventistického kostela v Knoxville v Tennessee a nejspíš také baptistického svatostánku v Charlotte v Severní Karolíně či dalšího kostela v Georgii. Zbývající požáry mohly způsobit spíše elektrické zkraty či blesky.
List The Los Angeles Times také připomíná, že požáry kostelů jsou v USA poměrně běžné. „Nejčerstvější data z roku 2011 hovoří o 1660 požárech v náboženských či obřadních budovách. V roce 1980 jich přitom vzplálo 3 500,“píše.
Jenže nyní vzplály kostely ve zjitřené době. „Jižní Karolína si zažila za poslední dva týdny už hodně. Bylo by strašné, kdyby to někdo dělal záměrně,“prohlásil například demokratický politik z Jižní Karolíny Cezar McKnight.
Ostatní černošské kostely v jižanských státech už proto zvyšují bezpečnostní opatření.
Karolinský deník The Post and Courier také připomíná pohnutou minulost kostela v Greeleyville. Jeho předchůdce, který stával na stejném místě, v roce 1995 vypálili do základu členové rasistické organizace Ku-klux-klan. Stejně zaútočili i na několik dalších černošských kostelů a tehdejší prezident Bill Clinton v reakci na tyto události podepsal speciální zákon, který zvýšil tresty za žhářské útoky na modlitebny.
Dva z členů Ku-klux-klanu, kteří se k zapálení původního kostela v Greeleyville a dalšího černošského svatostánku přiznali, dostali téměř dvacetileté tresty vězení.