40,4 °C. Historický rekord se otřese

V Dobřichovicích mají památník největšího horka. Proč právě tam, a ne na teplejší jižní Moravě?

DOBŘICHOVICE Uprostřed Dobřichovic u vchodu do parku stojí kus kamene. Má tvar teploměru a je na něm číslovka 40,4 stupně Celsia. „Ten pomníček je z italského mramoru a městu ho věnoval zdejší aka- demický sochař Petr Váňa,“s pýchou prohodí kolemjdoucí důchodce. Městečko se totiž může pochlubit vůbec nejvyšší dosaženou teplotou v Česku od začátku pravidelných měření roku 1770. Teplotní rekord tu padl 20. srpna 2012.

Místním nadšencům, tak hrdým na meteorologické prvenství, teď může být úzko – přežije rekord tento víkend? Teploty totiž i teď mají atakovat čtyřicítku.

Primátem ověnčená meteorologická stanice je na zahradě Zdeňky Polanecké, která jako dobrovolnice spolupracuje s profesionály z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Když na stanici v mé zahradě padl ten rekord, zrovna jsme vymě- ňovali okna, takže jsem nevěděla, kam dřív skočit. Hlásil mi to syn, který to slyšel v rádiu. To víte, že to byl skvělý pocit, a všichni mi říkali: Ty si to zasloužíš, za to, že jsi do toho počasí takový blázen,“říká amatérská meteoroložka.

Laikovi vrtá hlavou, jak to, že teplotní rekordy padají vesměs v Čechách, tedy v chladnějších regionech, když tím bezkonkurenčně nejteplejším je jižní Morava.

Například na Znojemsku či Břeclavsku mají průměrnou teplotu vzduchu v roce mezi 10 a 11 stupni. Nejvyšší teplotní maxima přitom naměřili v okolí Prahy, ve středních Čechách nebo na jihozápadě země.

„Když mluvíme o teplé jižní Moravě, máme na mysli dlouhodobý průměr. Pokud jde o maxima, záleží samozřejmě na tom, kam směřuje příliv teplého vzduchu, ale také na kon- figuraci terénu. Dobřichovice leží velmi nízko, a navíc v kotlině. Tam máte na jedné straně stráň, kde měli předkové vinice, na druhé Předbrdí,“vysvětluje Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu.

Podle něj se o umístění „na bedně“v Česku tradičně perou s Dobřichovicemi Řež u Prahy, kde dosáhli též v roce 2012 rovné čtyřicítky, a Uhříněves, kde naměřili v horkém roce 1983 40,2 stupně Celsia. Avšak pomníčky nikde stavět nehodlají.

Zdeňka Polanecká rivalitu nepřizná. „Teplotní rekordy jsou souhrou náhod. Hrají roli i drobnosti, třeba to, že pole tady za plotem tehdy bylo po žních posečené.

Také jinde berou soupeření s rezervou. „U nás lidé doufají, že žádný rekord nepadne, horkých dnů máme až dost. Spíš oceňujeme, že díky teplejšímu klimatu u nás roste vzácná stepní květena,“říká starostka Husince u Prahy Jana Münzbergerová.

Pro jihomoravské vinaře je pak daleko důležitější vyšší roční teplotní průměr. „Když je v oblasti teplo, pak jsou mimořádně podařené ročníky vína, jako třeba v roce 2012. Nepotřebujeme rekordy, ale aby bylo teplo také v září,“vysvětluje vinař Miroslav Svoboda z Petrova na Hodonínsku.

Podle expertů na počasí existují konkurenční půtky spíš mezi „lovci mrazů“. „Tito amatérští meteorologové jsou někdy doslova fanatici. Předhánějí se, kdo naměří největší mráz, a pak jsou děsně pyšní, nebo si i závidí,“líčí Petr Dvořák. „Červenec u nás bývá nejteplejší, vrchol bývá kolem 21. 7. Jen asi ve třetině roků je ještě teplejší srpen,“dodává meteorolog Dvořák.

Současná vedra do Česka přineslo teplé proudění ze severozápadní Sahary, kde se teploty momentálně pohybují kolem 45 stupňů. Cestou do Evropy se vzduch naštěstí stačí trochu ochladit.

Momentální výheň se projevuje například i zvýšenou návštěvností kostelů, kde se dá dobře ochladit. „Rozdíl teplot venku a uvnitř je kolem deseti stupňů,“odhaduje farář kostela sv. Václava v Praze na Smíchově Jerzy Gapski a ukazuje teploměr: v pravé poledne je v kostele 20,5 stupně. Kněz přiznává, že nyní do kostela častěji zavítají lidé, kteří si chtějí jen odpočinout od horka.