Lichtenštejnům patřila za císaře půlka Moravy

V čele čtvrtého nejmenšího státečku v Evropě s 37 tisíci obyvateli a rozlohou 160 kilometrů čtverečních stojí od roku 1989 kníže Hans Adam II. z rodu Lichtenštejnů. Za ženu si vzal pražskou rodačku, kněžnu Marii Aglaé, dceru hraběte Ferdinanda Kinského, a mají spolu tři syny a dceru.

Díky svému finančnímu impériu, které tvoří zejména největší lichtenštejnská banka LGT, jsou dnes Lichtenštejnové považováni za nejbohatší šlechtický rod v Evropě. Jejich majetek před několika lety ocenil časopis Forbes na pět miliard dolarů, tedy asi 125 miliard korun.

Lichtenštejnsko vzniklo sloučením panství Schellenbergu a hrabství Vaduzu, které koupil na konci 17. století tehdy už velmi bohatý a vlivný rakouský rod Lichtenštejnů. I později však příslušníci rodu sídlili většinou ve Vídni.

V roce 1866 se knížectví zcela osamostatnilo, ale do první světové války nadále udržovalo těsné vazby s Rakouskem-Uherskem. Po pádu monarchie se Lichtenštejnsko přeorientovalo na úzké spojenectví se Švýcarskem, které udržuje dodnes. Tvoří s ním měnovou unii, sdílí zahraniční politiku i bankovní systém.

Po druhé světové válce, která pro rodinu znamenala těžké ekonomické ztráty, se spojení se Švýcarskem ještě umocnilo. Ze země se postupem času stala vyhledávaná bankovní velmoc, která svým klientům garantovala neproniknutelné bankovní tajemství a nízké daně.

Dnes v zemi působí 14 bankovních ústavů, z toho osm místních. Celkem spravují svým klientům asi 128 miliard švýcarských franků.

Lichtenštejnům patřily rozsáhlé državy na území Moravy. K nejznámějším patří třeba areál zámku Lednice. Po druhé světové válce však Československo veškeré majetkové nároky rodiny zamítlo a otázka vyrovnání dodnes vytváří mezi oběma zeměmi napětí. (pan)