Obce chtějí vlastní poštu, ale děsí je papírování
Plán na přesun 2 500 poboček pošty do rukou obcí a vesnických obchůdků má háček. Obce se nehrnou.
Potraviny „U Pošty“v třísethlavé obci Bedřichov v Jizerských horách otevřely loni v létě a dá se tam kromě nákupu také poslat dopis nebo zaplatit složenka. Jsou totiž smluvním partnerem České pošty. Ta ve vsi mívala vlastní pobočku, ale po jejím vykradení ji zavřela. „Jsme rádi, že to tu máme,“říká starosta Petr Holub. Poněkud váhavě dodává, že pokud by byl s poštou problém, obec by zřejmě musela najít v rozpočtu prostor, jak alespoň základní službu zachovat.
Zavřít vlastní pobočky a zřídit místo nich franšízy je velký plán pošty pro příštích deset let – má jich vzniknout 2 500, pošta si chce nechat jen zhruba 700 poboček. Zatím vzniklo 59 smluvních pošto- ven, zpravidla v nejmenších obcích, polovinu provozují obecní úřady.
Obce ovšem mají až na výjimky jiné priority než provozovat poštovní pobočku. Podle Dana Jiránka, výkonného šéfa Svazu měst a obcí, by provozování poštovní přepážky mohlo spíš pomoci zmírajícím vesnickým obchůdkům a hospodám. A obce samotné by do toho nešly?
„Velmi by záleželo na podmínkách, například na výši smluvních pokut za nějaké nedodržení podmínek,“říká opatrně Jiránek. Starostové malých obcí už dnes tolik papírují, že se z obav, aby neudělali chybu, raději nepouštějí například ani do žádostí o dotace.
Projekt pošty tak zatím pokračuje pomalu, letos má přibýt zhruba 60 poštoven. „Okolo 20 je v pozitivním režimu, zbytek projednává zastupitelstvo,“říká ředitel České pošty Martin Elkán.
Spolupráce funguje tak, že pošta dodá vybavení – nábytek, počítače, programy, bezpečnostní vybavení, cedule, razítka a tiskopisy a poskytne školení zaměstnancům. Došlé zásilky zaměstnanci poštoven v obcích neroznášejí, každý všední den do obce zajíždí doručovatel z nejbližšího poštovního uzlu.
Za provoz pošty dostávají partneři odměny. Kolik, to pošta nezveřejňuje. Letos prý však došlo k zatraktivnění odměn až o 30 procent – kvůli motivaci nových zájemců.
„Dostáváme 7,5 tisíce měsíčně, domnívám se, že to patří k těm vyšším odměnám, které pošta platí. Ostatní podle mých informací mají 3,5 až 5,5 tisíce,“říká Blanka Nováková, jednatelka firmy Služby Boží Dar.
Ta patří městu a provozuje místní infocentrum a od roku 2009 i vůbec první partnerskou poštovní přepážku. Město ji dotuje, hlavně kvůli místním, kteří přes den dojíždějí za prací, a tak využívají dlouhé otvírací doby poštovny do 19 hodin.
Zavedením franšíz chce pošta ušetřit. „Na konci období deseti let pošta ušetří několik stovek milionů,“říká ředitel České pošty Martin Elkán. Jenže při nákladech pošty 20 miliard korun ročně by ve finále neuspořila ani půl procenta. Počet poboček, kam se počítají i ty partnerské, přitom snižovat nechce – ve středu jejich počet vláda zabetonovala nařízením na čísle 3 200.
Moloch pošty má čím dál větší problémy udržet se v zisku. Trh s listovními zásilkami klesá a konkurentů po odstranění poštovního monopolu přibývá, což se nejvíc projevuje u balíků.
Pošta dostala zákonem úkol, aby zajistila každodenní doručování i do nejodlehlejších vsí, kam se to konkurenci nevyplatí. Má za to dostat kompenzaci, jenže se stále nevyjasnilo, jak moc na tom pošta krvácí. Pošta sama vyčíslila za rok 2013 vynucené náklady na 1,7 miliardy a teď se přetahuje s regulátorem, Českým telekomunikačním úřadem, který jí přiřkl jen 750 milionů.
Proto letos vláda odhlasovala novelu zákona, pošta letos bez hádek dostane 700 milionů a v dalších letech vždy o sto méně.
Vylepšit hospodaření se snaží pošta i rozšířením svých služeb. Od září například začne postupně zavádět možnost plateb kartou.