Nepřeháníme to s tou svou neutralitou? zvažují Švédové

Neutralita byla pro Švédy tím, na co byli hrdí. Nyní však uvažují jinak: Není švédská armáda příliš malá i pro zemi, která se nechce nikomu do ničeho plést?

Švédská armáda má nyní méně než 20 000 příslušníků. Ti mají za úkol hlídat zemi o rozloze 449 964 kilometrů čtverečních, což je zároveň přes tři tisíce kilometrů pobřeží. V přepoč- tu na rozlohu je Švédsko v porovnání s ostatními skandinávskými zeměmi (Finsko, Norsko a Dánsko) zdaleka nejslaběji chráněno.

Přitom se země dosud vyhýbala členství v Severoatlantické alianci. Švédům tahle slabina dlouho nijak nevadila – koneckonců země de facto nezažila ozbrojený konflikt od konce napoleonských válek – dokud nenastala ukrajinská krize a Rusko nezačalo i na sever od Baltu předvádět svoje svaly.

Za poslední dva roky se nahlížení Švédů na armádu silně změnilo. Během této doby mimo jiné ruské letouny prováděly manévry na hranici švédského vzdušného prostoru, loni v říjnu Švédové masivně (a bezvýsledně) honili neidentifikovanou ponorku, o níž byli všichni přesvědčeni, že připlula z Ruska.

A nakonec minulý týden byla zveřejněna zpráva Centra pro analýzu evropské politiky, podle níž Rusko uspořádalo velké vojenské cvičení pro více než 30 000 vojáků, v jehož rámci byl jakoby obsazen Gotland, strategicky důležitý švédský ostrov. „Je zcela nepochybné, že Rusko nyní provádí větší, všestrannější a v některých ohledech i jednoznačně provokativní vojenská cvičení,“řekl Peter Hultquist, švédský ministr obrany. „Na tento vývoj reagujeme a posilujeme naši obranyschopnost.“

Jenže... Velikost, vybavenost a připravenost na boj, kterou disponuje švédská armáda, je terčem stále tvrdší kritiky. Nejvýstižněji to asi řekl plukovník ve výslužbě Johan Wiktorin, dnes uznávaný bezpečnostní expert: „SAF (švédská armá- da) je jednoduše příliš malá, aby mohla ubránit tuto zemi.“

Obavy už přinesly nějaké změny. Parlament navrhl zvýšení vojenského rozpočtu na 1,2 procenta HDP, přestože je to stále méně, než žádá armáda, a méně, než zní doporučení NATO zemím, které (včetně Švédska) patří do jejího programu Partnerství pro mír. Během „studené války“přitom měla švédská armáda na 350 000 vojáků a ročně ji živila tři procenta HDP. Výrazně se změnilo i veřejné mínění. Letošní průzkum ukázal, že 57 procent Švédů chce zvýšení vojenského rozpočtu – historicky nejvíc. A podpora plnému členství v NATO, o kterém se dlouhá léta neuvažovalo, letos stoupla na 37 pro- cent z pěti procent v podobném průzkumu o rok dříve.

Švédové přitom už dost odvykli uniformám. Vojenští experti považují za chybu, že se země v roce 2010 rozhodla ukončit odvody do armády a přešla na zcela profesionální armádu.

„Dá se použít kontrast se sousedním Finskem: tam mají odvody do armády stále širokou podporu, protože lidé uznávají její roli při obraně společnosti. Ono taky Rusko je jim blíž,“řekl listu Christian Science Monitor Keir Giles z londýnského institutu Chatham House. „Na 37 000 profesionálních vojáků tak má ve Finsku za zády více než 350 000 mužů a žen v aktivní záloze. Zrušením odvodů se ve Švédsku tenhle pocit spoluzodpovědnosti za obranu vytratil,“dodal Giles.