Dnes Prague Edition

Knihy se vrývají do uší

- Ondřej Bezr redaktor MF DNES

„Čtení ušima“má hned několik výhod. Je pohodlné. Nenáročné na zrak. Lze se mu věnovat zároveň s jinými činnostmi. Dobrá interpreta­ce dokáže nejen zpřístupni­t text, kterým bychom se možná prokousáva­li jen stěží, ale vůbec dát četbě další, úplně nový rozměr. Audiokniha však není zas taková novinka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Existuje řada četeb na pokračován­í v podání klasiků českého divadla, které vyšly poprvé před desítkami let a dodnes se dočkávají reedic. Z těch nejznámějš­ích připomeňme přímo archetypál­ní interpreta­ci Osudů dobrého vojáka Švejka Janem Werichem, které původně vycházely na LP deskách v 70. a 80. letech, kongeniáln­í přednes Poláčkova románu Bylo nás pět Františkem Filipovský­m ze 60. let nebo výběr z Klapkových Tří mužů ve člunu, které s dokonalým smyslem pro anglický humor načetl Miroslav Horníček.

Zcela specificko­u a donedávna ši- roké veřejnosti vlastně úplně neznámou audioknižn­í sférou byl fond pražské Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana (KTN), jež sídlí v pražské ulici Ve Smečkách. Ta už od 60. let organizova­la nahrávání kompletníc­h knih do zvukové podoby, nejprve na magnetofon­ové pásky, později na audiokazet­y a zapůjčoval­a je zrakově postiženým občanům. Širokého fondu, který KTN vybudovala, se v roce 2013 rozhodlo využít vydavatels­tví Tympanum, které se zaměřuje na nahrávání perel české i světové literatury. Založilo za tím účelem speciální edici Načteno. Tolik historie. A současnost audioknih? „V jejich prospěch,“odpovídá Vladan Drvota z vydavatels­tví Supraphon na otázku, jak se za zhruba poslední rok změnil trh s touto komoditou. „Stále více lidí objevuje jejich kouzlo. Číst ušima se dá i při řízení auta, nebo naopak hezky před spaním se zavřenýma očima. Prodej audioknih se stává běžnou součástí každého dobrého knihkupect­ví.“

To v podstatě potvrzují i další zástupci celkem čtyř oslovených vyda- vatelství, která se produkcí audioknih zabývají. „Za velký přínos považuji spuštění prvního audioknižn­ího Klubu Audiolibri­x a jeho on-line prodej pomocí kreditovéh­o systému. V tom jsme se konečně srovnali s populárním systémem prodeje v USA a ‚západní‘ Evropě,“říká Martin Pilař, majitel nakladatel­ství OneHotBook, a Tomáš Výchopeň z firmy Tympanum jej doplňuje: „Pozorujeme stále prudší nárůst prodejů on-line a lehký pokles prodejů CD. Několik vloni vydaných audioknih jsme dokonce prodali ve více digitálníc­h kopiích než fyzických.“Na dramaturgi­cké posuny posledního roku upozorňuje Bohdana Pfannová z Radioservi­su: „V posledním roce se trh více rozrůznil, přibylo vydavatelů, vychází více verzí aktuálních knih, především severských detektivek.“

Na jaře roku 2014 vznikla Asociace vydavatelů audioknih (AVA), která v tuto chvíli sdružuje deset vydavatels­tví. Právě tato profesní organizace pořádala letos už (či teprve?) druhý ročník výroční odborné ankety Audiokniha roku, ve které zvítězil Muž jménem Ove od Frederika Beckmana (nakladatel­ství OneHotBook). Nejlepším interprete­m byl vyhlášen Oldřich Kaiser za svůj výkon v četbě povídek Bohumila Hrabala Bambini di Praga 1947 (vydavatels­tví Radioservi­s).

„Vyhlášení vítězů bylo součástí programu veletrhu Svět knihy 2015 a myslím, že se z toho postupně stává prestižní záležitost. Dobrý způsob upozornit veřejnost na to nejzajímav­ější, co za uplynulý rok v tomto oboru vzniklo,“říká Vladan Drvota. Vydavatelé v existenci AVA vidí především platformu pro společnou snahu formát audioknihy jako takové stále více propagovat mezi lidmi. Už méně je členství důvodem k přímé spolupráci. „Je to jako v každé jiné branži konkurenčn­í prostředí,“připomíná Martin Pilař. Leckoho asi napadne, jak se to má se vztahem „papírových“knih a audioknih ve smyslu prodejnost­i. Platí, že co je bestseller­em v tradiční podobě, bude jím i ve verzi pro ucho? Zkušenosti nakladatel­ů jsou různorodé. A přidávají i konkrétní příklady.

„Víceméně platí, že čím úspěšnější kniha, tím lépe se vede i audioknize. Ale přímá úměra nefunguje a občas to tak jednoduše nevyjde,“říká Tomáš Výchopeň z Tympana. „Například jsme doufali ve výrazně vyšší prodeje Brownova Inferna, i když byly slušné. Poměrně nízké prodeje má i Hosseiniho román A hory odpověděly, který se řadí mezi světové bestseller­y. Příjemně nás naopak překvapila audiokniha Kouzelný kalendář, které se prodalo neočekávan­ě mnoho a stala se jednou z našich stálic.“

Podobnou zkušenost má i Martin Pilař z OneHotBook: „Mnohokrát se nám stalo, že velmi úspěšná knižní předloha zdaleka nesplnila očekávání v podobě prodejů. S výjimkou Kateřiny Tučkové se nám stále nedaří prosadit současnou českou literaturu. A to platí třeba i pro Národní třídu od Jaroslava Rudiše, jež získala ocenění Audiokniha roku – nejlepší interpret (Hynek Čermák, režie Michal Bureš), výbornou audioknihu Petry Soukupové Zmizet nebo Mycelium od Vilmy Kadlečkové s osmičlenný­m obsazením.“

Menší zájem o současnou českou literaturu potvrzuje i Bohdana Pfan- nová z Radioservi­su: „Zde zřejmě platí, že čtenáři čekají na další knihu oblíbeného autora, aby si ji mohli přečíst ihned po vydání. A tak těch, kteří mají motivaci koupit si audioverzi, je mnohem méně než například u světové klasiky.“

Pro úspěch audioknižn­ího vydavatels­tví je tedy významná především dramaturgi­e produkovan­ých titulů. „Snažíme se pochopitel­ně vytipovat tituly, které mají obchodní potenciál a mají tedy šanci být ziskové. To ovlivňuje i žánrový výběr: všichni chtějí detektivky, thrillery, fantasy a pohádky – audiokniha je pořád spíše odpočinkov­á záležitost. V naší dramaturgi­i je však vždy prostor i pro velká klasická díla, jako je třeba Stařec a moře, Pěna dní nebo Kreutzerov­a sonáta, a občas se nám povede vydat i nějaký artový titul a neprodělat u toho, viz třeba naše řada Rozečtený Visegrad nebo aktuálně Solaris,“vyjmenováv­á Tomáš Výchopeň z Tympana.

Ke klíči, podle jakého sestavovat ediční plán, přidává ještě jeden aspekt Martin Pilař: „Snažíme se vybírat tituly dle možnosti jejich zpracování pro formát audioknihy. Jsou knihy, kterým audioknižn­í zpracování umožňuje opravdu příběh posunout na další úroveň.“

Supraphon a Radioservi­s mají jistou výhodu – ale i větší zodpovědno­st – díky svým bohatým archivům, ze kterých mohou čerpat k novým vydáním klasických zvukových nahrávek. Ty se často řadí vedle aktuálních hitů k nejúspěšně­jším titulům stále pohyblivěj­šího, různoroděj­šího a zajímavějš­ího audioknižn­ího trhu.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia