Sochař Koblasa daroval galerii nečekaně své grafiky

Jan Koblasa je známý především jako sochař, v pražském Domě U Zlatého prstenu se však představuje hlavně jeho grafická tvorba. Výstava Eden – Koblasova země trvá do 4. října.

Výstava, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy, je v jednom ohledu poněkud netypická. Na tom, že je poskládaná z jejích vlastních sbírek, by nebylo nic divného. Představená díla se však do galerie nedostala soustavnými nákupy, nýbrž jí je Jan Koblasa (1932) sám daroval. Výstava je pojmenovaná podle jednoho z autorových cyklů monotypů, tedy techniky, při níž se obraz namalovaný na desku ještě zamokra obtiskne na papír. Koblasův dar GHMP obnáší část z jeho rozsáhlé grafické tvorby. Zahrnuje údobí od konce 50. let po současnost a tvoří ji soubory monotypů, dřevořezů, sítotisků a také počítačové grafiky. Ty rovněž určily tematické rozčlenění expozice.

„Záměrem bylo ukázat méně známé a dosud nezveřejněné grafické listy. Týmž úmyslem se řídil i výběr několika sochařských děl, která vý- stavu ideově a tematicky akcentují. Z nich k dosud nevystaveným patří soubor sedmi plastik Plazit jazyk z roku 1970, provedený v umělé hmotě a v keramice, nebo dva zářivě bílé carrarské mramory Niké z let 1984 a 1985,“vysvětluje kurátorka Mahulena Nešlehová, která na koncepci expozice pracovala se samotným autorem. Z grafických děl mají v Domě U Zlatého prstenu premiéru početné série Babylon a Labyrint z roku 1958, cykly Eden – Koblasova země (1961), Maketa mého mozku ( 1962), Ohniska bolesti (1963–1964) nebo Figura (1963). Rovněž poprvé jsou v úplnosti vystavené serigrafie cyklu Staré ženy. Pocta Františku Halasovi a Françoisi Villonovi z roku 1969, Plazit jazyk (1971) a Totentanz. Pocta A. Strindbergovi (1970).

Nechybějí ani velké, povětšině neznámé celky barevných a černobílých dřevořezů ze šedesátých, osmdesátých a devadesátých let: Chaos, Zasažen bleskem, Oběť a další tisky. „Opomenuta není ani umělcova počítačová grafika, které se věnuje od roku 2003. Rovněž poprvé jsou zde v celku představeny monotypy kombinované malbou z cyklu Modrá krev (1964–1965), které Galerie hlavního města Prahy získala záborem po umělcově odchodu do zahraničí v roce 1968,“dodává Nešlehová.

Výstavu doprovází česko-anglická publikace nazvaná Jan Koblasa grafika prints, kterou loni v létě vydalo nakladatelství Karolinum.