Bez lepku k triumfům? Jak tenisté řeší stravu

Když v roce 2013 vyšla kniha Novaka Djokoviče o jeho bezlepkové dietě, rozpoutala debatu o stravě tenistů. Jak to s ní tedy je a jak jsou na tom Češi? Třeba Berdych se světovou jedničkou inspiroval, Kvitová se drží tradice a Strýcové je nejlépe, když jí v

Jednoho dne si Radek Štěpánek řekl: Dost! Zkusím dietu.

Vynechal vše smažené, pečivo, colu a další limonády...

„A pak jsem přijel na turnaj ve Gstaadu a málem jsem tam v prvním zápase po pár minutách zkolaboval,“popisoval před časem pro Magazín DNES. „Šel jsem pak na oběd a napálil tam řízky, hranolky, jahodové koláče, colu a hned se mi udělalo líp. Nakonec jsem se tam dostal až do semifinále.“

Ta příhoda je samozřejmě extrémní příklad, i Štěpánek už se hlídá v jídle více než dřív. „Každý musí zjistit, co mu sedí. Když se dostanu jednou za uherský rok do Česka, tak někdy zhřeším. Ale jinak jím střídmě,“tvrdí. Stravování tenistů je věda, jistě. A je ještě složitější než výživa fotbalistů či hokejistů.

Klíčem ke správné stravě je totiž její načasování. A to je u tenistů problematické. Zatímco fotbalisté, hokejisté, ale třeba i cyklisté či biatlonisté vědí, v kolik hodin jejich snažení začne a jak dlouho asi potrvá, tenisté mohou jen odhadovat.

„Sportovec přitom nemůže jít do akce najedený, uspokojený. Jde do zápasu v mírně katabolickém stavu. Musí udržovat hladinu krevního cukru, aby nešel vyhladovělý,“vysvětluje výživová poradkyně Zuzana Šafářová. „Nemůže se najíst jednorázově ve velkém množství, to je těžko stravitelné. Musí udržovat menší svačinky, které má nachystané.“

Přesto se musí tenisté pokoušet o načasování své stravy. Když se jejich zápas blíží, potřebují spíš sacharidové pokrmy. Pokud zbývá dost času, mohou zvýšit příjem bílkovin.

„Dvacet hodin před zápasem je důležité, abyste měli tolik cukrů a bílkovin, kolik máte mít,“říká Per Bastholt, který pracuje pro Tomáše Berdycha jako fyzioterapeut a výživový poradce.

Jelikož přesný čas zápasu zpravidla neznají, nosí s sebou přes den svačinky pro rychlé doplnění energie. Ideální složení? Sendviče se zeleninou, ovocem, mléčné výrobky, oříšky... „Případně podomácku vyrobené sladkosti,“doplňuje Zuzana Šafářová.

Příprava správné stravy pochopitelně vyžaduje i dost času – a ne vždy ho sportovci mají. I proto si třeba Petra Kvitová s sebou vozí na turnaje Richarda Šodka, který pro ni pracuje nejen jako vyplétač raket, ale také jako kuchař. A i letos jí vaří rýži s ananasem, která se už dvakrát stala pro Kvitovou rituálním pokrmem během vítězných wimbledonských tažení.

Mánii ohledně zdravého stravování tenistů odstartoval v roce 2013 Novak Djokovič svou knihou Serve To Win, kde popsal, jak mu bezlepková dieta pomohla až na vrchol.

„Změnila mi život. Od roku 2010 jsem se hodně posunul, co se jídla týče. Hledám nové cesty, jak zlepšit své zdraví,“hodnotil Djokovič. „Myslím si, že lidé dnes hodně mluví o tom, jak moc jim je špatně, jaké všechny nemoci mohou dostat. Ale nikdo nemluví o tom, jak zdraví doopravdy můžeme být.“ Kdyby to říkal kdokoliv jiný, nejspíš by jeho slova neměla valný dopad. Jenže je těžké nevidět souvislost mezi rokem 2010, kdy Djokovič s bezlepkovou dietou začal, a sezonou následující, kdy suverénně válcoval zbytek konkurence.

„Když nejíte lepek, dokážete rychleji zpracovávat uhlohydráty a energii z nich. Nejsem na lepek alergický, ale citlivý ano. Může rušit vaše trávení, váš spánek, stresovat tělo. Tak proč si jím tedy škodit?“míní Bastholt.

S Berdychem začal spolupracovat loni po US Open, tehdy se česká jednička začala o stravování více zajímat. Na radu Bastholta – a zřejmě i pod vlivem Djokoviče – se rozhodl rovněž vynechat lepek a pochvaloval si, jak se brzy začal cítit lépe.

Také Lucie Hradecká loni v prosinci změnila jídelníček. Zjistila, že se má vyhýbat lepku, mléku a vajíčkům. „V prvních čtrnácti dnech jsem si říkala, že to nedám. Cítím se líp a tělo daleko líp regeneruje. Po dlouhých zápasech mě vždy druhý den všechno bolelo, ale teď vstanu a jsem docela v pohodě,“říká.

Petra Kvitová milovala čokoládu, ráda pila colu i jiné sladké nápoje. Ale pak – i díky přísnému kondičnímu kouči Jozefu Ivankovi – pochopila, že mezi úplnou špičku s podobnými návyky neprorazí.

Kristýna Plíšková přiznává: „Pizza bývala na denním pořádku. To už není vůbec. Ale je těžké nejíst sladké, bonbony mám ráda.“

Lucii Šafářové radí se stravou její sestřenice Zuzana a trenér Rob Steckley, který jí doporučil proslulou ovesnou kaši k snídani. „Myslím si, že strava dělá hodně,“řekla.

Ale jsou i opačné případy. Barbora Strýcová po určitý čas rovněž držela bezlepkovou dietu, kvůli vztahu ke zvířatům rok nejedla maso. Od obojího však upustila. „Teď jím tak nějak všechno a je mi asi nejlíp.“

Ne každý zkrátka Djokovičově mánii podlehl.

Také ona má podíl na životním průlomu, který letos Lucie Šafářová zaznamenala. Svou sestřenici Zuzanu, která se živí jako výživová poradkyně, oslovila loni po finále Fed Cupu, zdali by jí neporadila s jídelníčkem. „Lucka se cítila unavená, vyčerpaná. Měla jsem pocit, že je to na ní i vidět,“řekla Zuzana Šafářová, která spolupracuje třeba i s biatlonistkou Evou Puskarčíkovou. Lucka měla dobrý přehled o tom, co jíst a nejíst. Ubraly jsme akorát třeba na užívání chemických multivitaminů a šly více cestou přirozenosti. Ale hlavní změna byla v důrazu na načasování jídla. Lucka podceňovala úlohu jídla těsně po výkonu založeného na jednoduchých sacharidech: třeba ovocný salát, ovocné koktejly, ale i kvalitní čokoláda. Je to pochopitelné – když hráč vyhraje, je v euforii, a když prohraje, je naopak smutný. V obou případech si na jídlo ani nevzpomene. Zdánlivě banalita, ale významně ovlivní regeneraci. Ten Lucka podceňovala. Sportovec se může dostat až do chronické dehydratace, což klidně mohlo souviset s její únavou. A proto jsem jí zdůraznila, že se musí pít průběžně. Dostatečně předem před zápasem, aby byl čas na vyloučení přebytku moči a nestresovalo ji to. A že před výkonem raději pít jen čistou vodu, aby si zbytečně nedráždila slinivku. Naopak při výkonu a po výkonu pít iontové nápoje či minerální vody. Má ráda kaše na snídani. Vím, že v Paříži si dávala i croissant. Psala jsem jí, že to je absolutně nevhodné a nezdravé, ale sportovec nemůže být asketa. Musí mít pocit, že se něčím odmění, udělá si radost. Vím, že si Lucka dává na závěr každý rok ve Francii tatarák s hranolky, což bych si nikdy nedala. Ale ona to má jako takovou odměnu. Taky má ráda těstoviny. Vypracovala jsem jí podklady na přípravu. Odezva byla taková, že se cítí výborně, tak jsem jí dala doporučení i do zápasů. Od té doby Lucce posílám tipy a občas nějaký recept. Chceme vyřešit stravování na asijskou tour, protože je každý rok delší a delší a mívá tam zažívací problémy, které jí narušují výkonnost. Odezva byla výborná. Na Floridě tentokrát měla prý vůbec nejtěžší přípravu, ale cítila se přitom nejsilnější, co kdy byla. Úžasné bylo, že tam s ní byla její máma a vařila jí. To je pro vrcholového sportovce nejlepší, protože trénovat, hrát zápasy a ještě přijít domů a vařit, to není úplně ideální. Stejně jako se spoléhat někde na restaurace.

To by bylo úplně ideální!