Užijte si horko. Blíží se doba ledová
Počasí Vědci předpovídají příchod malé doby ledové, během níž poklesne aktivita Slunce. Udeřit by měla už za patnáct let.
Vltava zamrzlá ledem tlustým několik desítek centimetrů. Po ledě se dá přejít celé Baltské moře, utečenci v Calais už nemusí naskakovat na kamiony a ukrývat se ve vlacích, které míří do Velké Británie tunelem z Francie, ale Calaiskou úžinu, která odděluje Velkou Británii od Francie, prostě přejdou po ledě. Stovky slunečních elektráren jsou téměř k ničemu, protože obloha je po většinu roku zatažená, prší i během léta, které je většinou krátké a chladné. Na českých horách leží sníh osm měsíců v roce, ve výše položených částech slovenských Tater celý rok. Z evropských polí mizí teplomilné plodiny, vinohrady severně do Dunaje vymrzají. Většina obyvatel Grónska se stěhuje do Dánska, protože dosud po část roku zelený ostrov se ocitá pod ledem. Zvětšují se ledovce a i Češi si zvykají na zimy, kdy teplota často klesá pod minus dvacet stupňů.
I když to tak při letošním rekordně horkém a srážkově velmi chudém létě nevypadá, může se podle varování vědců stát, že na teplé počasí budeme asi za patnáct let jen nostalgicky vzpomínat. Přibližně v letech 2030–2040 má být klima výrazně ovlivněno snížením činnosti Slunce a má nastat malá doba ledová.
Zprávu o překvapivém útlumu sluneční aktivity přinesli už před několika lety vědci z Národní sluneční observatoře Spojených států (NSO) a Výzkumné laboratoře letectva USA. Od té doby ji potvrdilo ně- kolik dalších nezávislých studií a vědeckých týmů – naposledy v těchto dnech vědci z univerzity Northumbria v britském Newcastlu.
Jak uvedl s odvoláním na zmíněné studie časopis National Geographic, Slunce vykazuje sníženou aktivitu, která neodpovídá střídání maxim a minim v rámci pravidelných jedenáctiletých cyklů, které se berou jako normální průběh.
Podle studie, která byla představena na národní astronomické konferenci ve Walesu, se může severní polokoule výrazně ochladit, podobně jako v letech 1638–1715. V tomto období, které je známé jako Maunderovo minimum, se na Slunci neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny a podnebí na Zemi bylo výrazně chladnější než po jiná období.
„ Nyní, konkrétně v letech 2030–2040, může začít docházet k podobným anomáliím,“uvedla profesorka Valentina Zharkova z univerzity Northumbria. Podle této studie aktivita Slunce poklesne do roku 2030 o šedesát procent, což se přiblíží stavu uprostřed Maunderova minima, které bylo vrcholem malé doby ledové.
Převáží globální oteplování? K podobným zjištěním došli i vědci z NSO. „Je to velmi neobvyklé,“uvádí Frank Hill z NSO, podle něhož sluneční aktivita v posledních letech soustavně klesá. Na rozdíl od britských kolegů však z toho Hill odmítá vyvozovat závěry ohledně změny klimatu.
Snížení teplot, které může přinést „malá doba ledová“, však podle některých vědců překryjí důsledky globálního oteplení. „I kdyby byla předpověď o možném příchodu malé doby ledové pravdivá, tak důsledky globálního oteplování trumfnou i možnosti Slunce v nejstudenějším scénáři,“uvedla pro Daily Telegraph profesorka fyziky atmosféry Joanna Highová. „Vliv slunečního minima bude pouze dočasný a ani během desítek let, po které potrvá, nezmizí skleníkový efekt,“dodala.