Teplá Praha, hrdé město

Kolem průvodu hrdosti, jímž končí Prague Pride, se každoročně vedou dlouhé spory. Kritici mluví o obscénní show gayů a nechutném byznysu. Proč karnevalový pochod oslavující život tolik vadí? Anděl Media Centrum Karla Engliše 519/11 150 00 Praha 5

Nepočítáme-li katolické ultras, kteří pořádají své akce na podporu a věčnou slávu tzv. tradiční rodiny a cokoli homosexuálního otřese tím nejmorálnějším v hloubi jejich křesťanské duše, slyšíme na adresu Gay Pride obvykle dva druhy výtek. Zaprvé, že podobné akce se pořádají zbytečně, neboť „u nás žádné homosexuály nediskriminujeme“, a zadruhé, že pochody působí jako obscénní show i nechutný byznys a všichni výstředníci by lépe udělali, kdyby si své extravagantní kreace zkoušeli doma ve sklepě. Kampak s tím na veřejnost.

Pokud o něčem zdůrazňujeme, že je to hrozně zbytečné, obvykle to tak zbytečné není. Ano, v České republice neprobíhá masová státní perzekuce homosexuálů. Společnost je také v zásadě tolerantní, byť by možná bylo lépe říci lhostejná. O tom, že by homosexualitu lidé všeobecně brali jako normální součást života společnosti, však těžko může být řeč.

Vedle toho, podobné pochody se konají ve všech větších městech západního světa, z nichž většina je ještě mnohem tolerantnější než Praha.

Ve světě však existuje mnoho zemí, zejména v Africe či Asii, které reagují vůči jakýmkoli projevům homosexuality stále velmi negativně. Hrozí v nich drastické pronásledování, věznění i násilné útoky. Na to všechno Gay Prides ve šťastnějších částech světa upozorňují.

Už proto mají smysl. Skutečnost, že se akce účastní i politici, není projevem laciného populismu, ale součástí samozřejmého projevu civilizovaného člověka. Je proto dobře, že pražská primátorka Adriana Krnáčová se do průvodu zapojí. Praha se tím zase o kus posouvá směrem k západnímu světu.

Oblíbený cíl turistů

Také platí, že nejen pochod, ale celý týdenní festival je oblíbeným cílem turistů včetně těch, kteří podobné akce obrážejí několikrát do roka různě po světě.

Význam pro cestovní ruch a ekonomiku se nesmí podceňovat, ostatně Praha patří mezi klíčová města evropské homosexuální scény. V rámci republiky se stala centrem gay života zcela přirozeně, neboť je největším městem.

Velmi intenzivní „ruch“zde vládl i v minulosti, o pestrém společenském životě za první republiky i komunismu pojednává například publikace s příznačným názvem Teplá Praha.

Dnes do Prahy rádi jezdí homosexuální turisti, cestující sem za galantními dobrodružstvími i povyražením. Z tohoto pohle- du je metropolí přinejmenším v prostoru střední a východní Evropy.

Stačí se projít po Vinohradech. Jen tam stojí podniků zaměřených primárně nebo výhradně na gay klientelu desítky. Tuhle tvář se Praha snaží dovedně skrývat, alespoň pokud jde o její oficiální prezentaci.

V západních městech to funguje jinak. V hotelu či turistickém centru běžně dostanete kromě mapky či letáků zaměřených na historické pamětihodnosti nebo kulturní vyžití taky „gay guide“, průvodce pro specifickou, nikoli však až tak neobvyklou skupinu návštěvníků. Praha – zatím – nic takového nemá. Bylo by však absurdní, kdyby se zrovna v české metropoli žádná Gay Pride nekonala: patří k jejímu životu a vydává signál navenek.

Co je na této akci mnohým trnem v oku? Její karnevalový charakter. Hlasitá hudba, extravagantní oděvy, nahota, na odiv dávaná sexualita.

Vnitřní žalář

Nelze se však zbavit dojmu, že kritikům v tomhle směru neleze na nervy jen ta homosexualita, ale právě ona nespoutanost. Pořádat mejdan v ulicích se přece nesluší!

Otevřená svobodomyslnost některých účastníků pochodu připomíná mnohým jejich sešněrovanost a vnitřní žalář, do něhož se sami uvrhli. A to už zdaleka nejde jen o sex. Není náhoda, že do pochodu se běžně zapojují také heterosexuální páry, jednotlivci či rodiny s dětmi. To, že jeden nemá zrovna zálibu v kožených minislipech, ještě nutně neznamená, že se neumí odvázat.

Sexuální orientace je nakonec především otázkou sebedefinice. Pokud se občas – samozřejmě ironicky a s nepříliš skrývanou homofobií v zádech – říká, že by snad pochod hrdosti měli pořádat i heterosexuálové, nezbývá než souhlasit.

Praha je polomrtvé město, kde stěží narazíte na demonstraci, natož na nějaký pořádný festival jako Love Parade. Skutečnost, že z té šedi osaměle vykukuje Gay Pride, jako by naznačovala, že jedinou skupinou v tomhle městě, která se umí trochu bavit a nestydí se za svou tělesnost, jsou homosexuálové.

Město by mělo žít jinak. A nemusí jít jen o pochody s alegorickými vozy. Ono by trochu kreativity neuškodilo ani běžnému životu v ulicích.

Praha je polomrtvé město. Gay Pride jako by naznačovala, že jedinou skupinou v Praze, která se trochu baví, jsou homosexuálové.