Vláda přidala chudým. Menší firmy to bude bolet

Nejnižší státem garantovaná mzda od ledna vzroste na 9 900 korun. Může to podkopat stále ještě vratkou kondici menších firem a podpořit šedou ekonomiku.

PRAHA „Pracovat se musí vyplatit,“vzkázala včera sociálnědemokratická ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, když po jednání vlády oznámila, že minimální mzda od příštího roku vzroste o 700 na 9 900 korun.

„Přidáváte rychleji, než firmy stíhají růst,“odpovídají jí ekonomové a zástupci podnikatelského sektoru a dodávají, že růst minimální mzdy by měl odpovídat situaci v ekonomice.

„Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmys- lu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné, aby se uměly na změnu připravit,“uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

korun bude od ledna 2016 minimální mzda

Celkově se náklady firem na práci zvýší kvůli vyšší minimální mzdě a povinným odvodům na pojištění jen asi o desetinu procenta ročně, v absolutních číslech je to asi 1,6 miliardy korun. „Minimální mzdu pobírají tři procenta pracujících, tedy asi 100 až 120 tisíc lidí,“konkretizuje ekonom Deloitte David Marek.

Zatímco v průmyslu nezpůsobí takové zvýšení nákladů podnikům velký problém, v pohostinství, ubytování, administrativě a nekvalifikovaných manuálních pracích může být rozhodnutí vlády problém.

„V pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě je za mzdy blízké minimální zaměstnána téměř pětina pracovníků,“vysvětlil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Navíc neporoste jen minimální mzda. Aby podniky zachovaly mzdové rozdíly, budou muset přidat i lidem v dalších nízkopříjmových kategoriích. Opatření tak dopadne silněji na malé firmy, kde za nejnižší mzdu do 12 tisíc korun pracuje desetkrát víc lidí než třeba ve firmách s tisíci a více zaměstnanci.

„V bohatších krajích se za minimální mzdu nepracuje, ale v těch, kde je nezaměstnanost vyšší, to firmy skutečně pocítí. Stejně tak to ohrozí zahraniční investice. Třeba pro asijské montovny hraje minimální mzda důležitou roli,“upozor- nil Jiří Belinger z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Někde může zvýšení minimální mzdy vést k propouštění nebo nahrazení některých lidí automaty. Může to také přispět k rozvoji šedé ekonomiky.

Zvyšování minimálních mezd se nevyhne ani obcím a ostatním zaměstnavatelům ve veřejném sektoru. Veřejné rozpočty to bude podle Marka stát řádově desítky milionů ročně. Celkový dopad na ně má být ale díky vyššímu výběru sociálního pojištění pozitivní.

Pavel P. Novotný, Eva Moniová redaktoři MF DNES

PRAHA Dva horské hotely, jen několik kilometrů od sebe. Jeden platí recepčnímu 16 tisíc korun hrubého, druhý pouze deset. Přesto na tom ve finále vydělá ten druhý „horal“.

Podivná početní úloha má jednoduché řešení, druhý si vydělá víc než dvakrát tolik „bokem“. Anonymní příklad z praxe popisuje šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Tohle je velký problém. V takovém prostředí je těžké sehnat kvalifikovanou pracovní sílu a legálně ji zaměstnat,“vysvětluje a dodává, že vyšší minimální mzdy tuto praxi nevyřeší. „Na druhé straně hlavním problémem jsou jedny z nejvyšších odvodů v Evropě, které podnikatele do těchto praktik tlačí,“popisuje Stárek.

Přitom právě pohostinství je podle statistik hlavní oblastí, kde se minimální mzda v praxi platí. I proto řada ekonomů a odborníků upozorňuje na fakt, že skutečnou minimální mzdu bez černých příplatků ve skutečnosti pobírá jen málokdo.

Podle statistik Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) činil ke konci loňského roku medi- án, tedy střední mzda, u číšníků 11 550 korun hrubého. Hůře na tom jsou už jedině barmani, kteří si podle statistiky vydělají ještě o 600 korun méně, a uklízeči a uklízečky ve službách, jejichž střední mzda jen těsně překročí 10 tisíc.

„Nemyslím si, že navýšení minimální mzdy zaměstnavatele nějak zásadně postihne. My například vůbec nemáme zaměstnance, kteří by pracovali za minimální mzdu, a ani neznáme klienty, kteří by zaměstnance s minimální mzdou měli,“popisuje například Radka Čechová, oblastní manažerka přední pracovní agentury Grafton Recruitment, která se přitom zabývá mimo jiné i dělnickými a méně kvalifikovanými pozicemi.

Postupně na 40 procent Minimální mzda se kromě zmiňovaného pohostinství týká zejména chudých regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti. Často jde o nekvalifikované v montovnách, ale také třeba v textilních podnicích či v administrativě. Týká se zejména středních a menších podniků v regionech.

„Nás se to naštěstí netýká, ale drobných výrobců z naší zkušenosti ano,“kritizuje růst minimální mzdy třeba Pavel Foubík, výrobce a obchodník s pracovními oděvy Brudra. Jeho firma sice prodává a působí v Praze, ale úzce spolupracuje třeba s píseckou textilkou Jitex.

Podle zástupců firem a jejich asociací může bezmála desetitisícová minimální mzda ohrozit zahraniční investice v Česku. Jiní však připouštějí, že v některých regionech může minimální mzda chránit pracovníky před tlakem zaměstnavatele.

„Jde typicky o geograficky odříznuté regiony, například menší a střední města na Vysočině, kde je jedna velká firma a v ní pracuje velká část lidí z okolí,“vysvětluje analytik společnosti Deloitte David Marek. Podnik má totiž tendenci platit zaměstnance míň, než kdyby v regionu fungoval ještě další větší za- městnavatel, který by mu mohl pracovníky přebrat.

Minimální mzda v Česku dnes činí 35 procent průměrné mzdy. Ve vyspělých zemích OECD je to přitom 38 procent. Vláda se chce postupnou valorizací dostat až na cílových 40 procent.

„Minimální mzda v Česku je stále jedna z nejnižších v Evropské unii a pohybuje se pod hranicí chudoby. Jsem ráda, že jsme udělali další krok, protože se musí vyplatit pracovat,“stojí si za svým ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Jsem ráda, že jsme udělali další krok, protože se musí vyplatit pracovat. Michaela Marksová ministryně práce