Co dělat, když je turistů příliš

Cestování Benátky, Barcelona... Míst, kde se turisté mění v hrozbu, rychle přibývá.

Luboš Palata

Karlův most jde ve dnech turistické špičky už sotva projít, podobně jako Zlatou uličku, okolí Pražského hradu, nebo prostranství před Staroměstským orlojem. Zatím je však Praha svých šest milionů turistů ještě schopna jakž takž zvládnout. Jsou ve světě mís- ta, která jsou na tom nepoměrně hůř.

Počet turistů tam už zřetelně přesáhl hranici únosnosti. Tamní radnice proto uvažují, jak počet návštěvníků postupně omezit, aby nedevastovali nejen památky a neznepříjemňovali život „domorodcům“.

„Turistů v Barceloně by mělo být méně,“prohlásila nedávno Ada Colau i Ballano, starostka oblíbené metropole Katalánska. Podle britského deníku The Guardian je Barcelona obětí vlastního úspěchu.

Sedm milionů turistů, kteří jezdí do Barcelony především za zábavou, způsobuje nezvladatelný nepořádek, ve městě klesá kvalita turistických služeb. Magistrát proto navrhuje zákaz otevírání nových hotelů, penzionů i barů, což velká část obyvatel turistického centra města vítá.

Cílem je omezit především „batůžkáře“, mladé turisty, kteří za dovolenou v Barceloně utratí mnohem méně peněz než návštěvníci tří- a vícehvězdičkových hotelů.

Benátky bez Benátčanů Podobný problém řeší i italské Benátky, kam míří až 35 milionů turistů ročně. Jejich historické jádro, které tvoří město s vodními kanály, především v létě praská ve švech. Davy turistů berou místním klid, a tak se historická část rychle vylidňuje.

Zatímco v sedmdesátých letech tu žilo 120 tisíc lidí, dnes už jejich počet klesl pod polovinu tohoto počtu. Pokud by se nepodařilo trend vylidňování zastavit, vypočítali benátští radní, že v roce 2030 už nebudou mít historické Benátky žádné stálé obyvatele.

Mimochodem podobný trend je vidět i v historických částech Prahy.

Největší část turistů v Benátkách přitom tvoří ti, kteří přijedou autobusy na pouhých několik hodin a příjmy z jejich návštěvy nepokryjí ani náklady za úklid odpadků, které po sobě zanechají.

I když nápad vybírat vstupné za návštěvu historické části města (plánovalo se 50 eur na den) zatím neprošel, snaží se radnice ulehčit obyvatelům život různými omezeními turistů. Jedním z posledních je zákaz tahání kufrů a tašek s plastovými kolečky, které svým hlukem ruší obyvatele Benátek. Zákaz platí od května a těm, kteří ho poruší, hrozí pokuta až 500 eur.

Číňanů rekordně přibývá Podobné problémy jako Barcelona nebo Benátky budou brzy řešit i další nejnavštěvovanější turistická místa světa. Proto budou možná muset sáhnout k omezením počtu turistů, která platí třeba v Bhútánu nebo na Galapágách. Uvažuje o něm například Island, který loni navštívil téměř milion turistů, což je třikrát více, než je počet obyvatel ostrova.

Na mnoha místech půjde brzy o prostou sebezáchovu.

Turistický průmysl rychle roste a objem příjmů z turistiky přesáhl už před čtyřmi roky jeden bilion dolarů. Před několika lety byla také už překonána meta jedné miliardy zahraničních turistů.

Nejvíce se na tomto boomu podílejí bohatnoucí Číňané.

V roce 2014 už čínští turisté utratili za zahraniční dovolené neskutečných 164 miliard dolarů, o třináct procent víc než rok předtím.

Také v Praze počet čínských turistů rekordně narůstá, byť zatím představují jen zlomek zahraničních návštěvníků. Změnit by to mohla už na podzim chystaná přímá letecká linka z Číny.