Rabování lépe odolají spíšeskrytépamátky
PRAHA Jedinečné památky skryté pod zemí se daří nacházet. A to bohužel spíše než artefakty, které během posledních 25 let zmizely do ciziny z vyloupených kostelů, muzeí či soukromých sbírek.
Gotických a renesančních památek zmizela od roku 1990 podle památkářů a policistů zhruba polovina, z pestré kolekce barokního umění v rukou „kradáků“skončila zhruba třetina věcí. Zloději vykradli 90 procent církevních památek.
Podle policie došlo od roku 1990 do sklonku loňského roku k 10 741 krádežím sakrálních předmětů. Ztráty odborníci vyčíslili na 1,193 miliardy korun. „Skutečná škoda je však mnohem vyšší. Tržní hodnota předmětů, o něž ČR natrvalo přišla, je odhadována na 20 miliard korun,“uvedl plukovník Vratislav Grégr z policejního prezidia. Většinu ze ztracených památek se nepodaří dohledat. I když se plastiky, obrazy a další zcizené artefakty podaří najít v zahraničních obchodech a aukčních síních, jejich cesta domů není snadná. „Bohužel, návrat takto vyvezených památek je zdlouhavý a nejistý,“doplňuje jeho kolega plukovník Milan Pospíšek.
Jen důkaz o tom, že památka pochází z krádeže, totiž podle policistů a památkářů nestačí. Novopečení majitelé argumentují tím, že si jednotlivé předměty koupili v dobré víře a s potřebnými dokumenty. Ovšem „kšeftaři“se starožitnostmi jsou vynalézaví a mnohé doklady dokážou sehnat. Majitele památek tak čeká složitá právní bitva s nejistým výsledkem u cizích soudů. Výjimkou se stal obraz Jana Preislera Koupání, jejž pražská kriminálka letos v červenci vrátila do Národní galerie. Jedinečný byl i soubor 36 kulturních památek a předmětů, převážně dřevěných a pískovcových soch, které byly v průběhu 90.let 20. století odcizeny z různých míst ČR. Šlo o jeden z největších návratů takového množství památek. Zásluhu na tom mají rakouští policisté, kteří je našli na základě databáze hledaných památek a pomohli je vrátit do Prahy před třemi lety.
Vkus zlodějů se mění Také vkus zlodějů a překupníků se během 25 let změnil. Drobné sošky, hlavičky andílků, ornamenty z oltářů, mosazné a cínové svícny, figurky z betlémů si zloději podle zkušenosti památkářů i policistů oblíbili nejvíce. Jsou nejhůře identifikovatelné a nejsnáze se ztratí ve starožitnictvích.
Vykrádání sakrálních objektů a rabování památek také prošly za dvě desetiletí radikální proměnou od dob, kdy se o tuto sféru zajímal a vydělával na ní také organizovaný zločin. V minulosti se jednalo o osoby, které měly zájem pouze o umělecké předměty v kulturních a církevních objektech. „Jednalo se o pachatele, kteří měli znalosti o uměleckých předmětech, věděli, pro co si konkrétně do objektu jdou, a většinou pracovali na objednávku s tím, že již měli dopředu zajištěn odbyt odcizených věcí,“uvádí policista Jakub Truxa. V současné době jsou pachateli lidé z nižších sociálních skupin, které zajímá pouze odcizený kov a pár korun, které za něj ve sběrně dostanou. (boh)