Gentlemani věští zkázu. Čím jsou starší, tím větší

Naše civilizace spěje ke konci, to už jste určitě slyšeli. Říká to teď totiž kdekdo. I mnoho lidí, kteří mají ve „veřejném prostoru“docela vliv.

Pozoruhodné ovšem je, že to jsou téměř výhradně muži. A to muži nikoli mladí.

A ještě pozoruhodnější věc – čím jsou skeptici starší, tím jsou skeptičtější.

Například nejznámější český geolog Václav Cílek už nějakou dobu varuje, že se „něco může stát“. Nějaká přírodní katastrofa, nějaké menší zhroucení státu, něco takového. O této možné nepříjemnosti mluví celkem střízlivě. Spíš jen doporučuje: nic nezkazíme, když si opatříme základní vybavení pro přežití, jako to koneckonců běžně dělají lidé, kteří žijí v oblastech hurikánů a tornád. Cílkovi je šedesát. Uvážlivý psychiatr Cyril Höschl je o pět let starší. Ani on nepanikaří, ale hovoří o tom, že bychom možná měli začít „řešit problém možného ohrožení evropské civilizace“. Čímž myslí uprchlickou krizi. A teď to začne být ostré. Jedenasedmdesátiletý česko-britský publicista Benjamin Kuras už je to, čemu se v angličtině říká „doomsayer“– něco jako zvěstovatel zkázy.

Naše společnost se podle něj dostává „do počátků smrtelné fáze“. Konec se blíží, všechno se brzy „vsákne do islámu“.

A podle pětasedmdesátiletého politického komentátora Bohumila Doležala je to nejspíš tu. Evropu totiž zachvátil „úchylný fanatismus lidí, kteří ve skutečnosti nevěří ničemu“.

Ano, najdou se výjimky – například egyptolog Miroslav Bárta také předpovídá civilizační kolaps, a je mu teprve pětačtyřicet. Jinak ale přímá úměra mezi věkem a mírou pesimismu, jak se zdá, platí.

Koneckonců i slavný Nostradamus, který prý předpovídal mimo jiné třetí světovou válku a další zničující události, vydal svoji knihu proroctví ve věku jedenapadesáti let. Což se nezdá moc, ale nezapomeňme, že to bylo v šestnáctém století. Tehdy se mělo za to, že stáří začíná ve čtyřiceti devíti letech. Pravda ovšem je, že jeho věštby byly značně nejednoznačné a zamotané. Možná to bylo tím věkem.

Také astrofyzik Stephen Hawking se k stáru dal na předpovídání různých druhů zhouby. Nejdřív řekl, že nás mohou zničit roboti, pak zase, že mimozemšťani. A letos, ve svých třiasedmdesáti, prohlásil, že se zničíme sami, protože jsme nesmyslně agresivní.

Všechno však svou barvitostí přebila předpověď kalifornského kazatele Harolda Campinga – jeho apokalypsa, kterou předpověděl na sobotu 21. května 2011, byla úžasná. Oheň a síra, mor, miliony mrtvých každý den, a pak parádní finále – obrovské zemětřesení a zánik světa. Aby tyhle události náhodou někomu neunikly, inzeroval je kazatel Camping na pěti tisících billboardů.

Bylo mu už devětaosmdesát, když svoji pozoruhodnou reklamní kampaň zahájil. Udělal jen chybu, že vyhlásil konkrétní datum. Tři týdny po armagedonu, který nepřišel, ho klepla pepka.

Čím to je, že zrovna starší gentlemani vidí budoucnost často černě? Je to proto, že mají dost zkušeností, aby věděli, že co se může pokazit, to se taky pokazí? Anebo proto, že když vás trápí revma a podagra, je těžké být optimista? Možná je to téma pro psychiatra Höschla.

V každém případě to vypadá, že na rozdíl od pánů v letech mladí lidé a ženy osud civilizace neřeší. Mají lepší starosti. Mládež se věnuje svým smartphonům, vrstevnice zvěstovatelů zkázy zase vnoučatům.

Jistě, staří skeptici mohou mít samozřejmě pravdu. Ale pokud jde o pány, jako jsou Kuras a Doležal, dozvíme se to už brzo. Hillary Clintonová už se zase hlasitě směje. Při první debatě demokratů usilujících o Bílý dům převálcovala celé pole. A poslala tím jasný vzkaz viceprezidentu Joeu Bidenovi, který čekal na její chybu, aby „zachránil“demokraty. Čekal asi příliš dlouho. Je mi až trapně za osoby, které neustále omílají xtou ruskou verzi sestřelení boeingu MH17 a rozvíjejí různé konspirace. Naposledy se udělaly pozemní pseudotesty, jako že to tedy raketa Buk byla, ale jiná, ne ta ruská. A když ani to neprojde, tak za to můžou Ukrajinci, že ten prostor neuzavřeli, anebo Američané, ti můžou totiž za všechno.