Teror: zatím kalašnikovy, příště yperit Vše o nebezpečí IS
Islámský stát má chemické zbraně. Pokud bude moci, nebude váhat je použít i při teroristických útocích.
Příště mohou být útoky teroristů z Islámského státu ještě daleko horší, varoval včera francouzský premiér Manuel Valls, když požadoval prodloužení výjimečného stavu ve Francii o tři měsíce. „Nesmíme nic vyloučit. Víme, že existuje hrozba chemických či biologických zbraní,“dodal varovně Valls.
Není to prohlášení, které je možné brát na lehkou váhu. Série pátečních atentátů v Paříži ukázala, že teroristé z Islámského státu zatím svůj zbrojní arzenál nevylepšili. Nasadili stejnou výzbroj jako v lednu, tedy „pouze“kalašnikovy a klasické výbušniny.
To však nemusí při příštích útocích platit. Už v září citovala britská BBC zdroj z americké vlády, podle něhož jsou Spojené státy přesvědčeny, že Islámský stát (IS) vyrábí a používá chemické zbraně. „Používají yperit. Víme, že ano,“prohlásil nejmenovaný americký činitel. Jednotky IS použily podle něj yperit
Podrobný přehled najdete v mapě na stranách 10 a 11
v práškové formě přidaný do dělostřeleckých a minometných granátů jak na frontě v Iráku, tak v Sýrii. Použití chemických zbraní ze strany Islámského státu potvrdila už před několika měsíci také organizace Lékaři bez hranic. „Není to nic sofistikovaného,“připomněl pro americký Newsweek chemický inženýr Scott Savitz, který dodal, že yperit byl vyvinut už za první světové války.
Výroba a vlastnictví chemických zbraní v Islámském státu by proto nebyly nic překvapujícího. Proti vlastním občanům je v počáteční fázi války v Sýrii používal i režim Bašára Asada. Až hrozba mezinárodní intervence loni donutila Damašek zásoby chemických zbraní předat inspektorům OSN a následně byly zničeny. Jedním z důvodů razantní- ho zásahu mezinárodního společenství se staly přitom právě obavy, aby se chemické zbraně nedostaly do rukou teroristů z IS. Podle západních tajných služeb je však možné, že část zásob zničena nebyla nebo že na stranu IS přešli specialisté, kteří zbraně pro syrský režim vyráběli.
Jak mohou být chemické zbraně v rukou teroristů nebezpečné, ukázaly v roce 1995 útoky sekty Óm šinrikjó v Tokiu. Při nich zahynulo 13 lidí, na šest tisíc bylo po zasažení sarinem odvezeno do nemocnic. Nový cíl – továrny Bezpečnostní experti však částečně uklidňují, že pro IS by nebylo tak jednoduché dopravit chemické zbraně ve větším množství do Evropy. A konstatují, že i zbraně, kterými se v Paříži vraždilo, byly pořízeny až na černém trhu v Belgii a dalších evropských státech.
Značné riziko však představují chemické továrny a další průmyslové provozy, které by po teroristickém útoku mohly zamořit své okolí a zabít velké množství lidí. Že to není nemožné, ukázalo řádění islamisty letos v červnu v areálu chemičky v Lyonu. I když jeho akci, při které uřízl svému šéfovi hlavu, francouzští kriminalisté označili za osobní mstu, a nikoli atentát, pokusil se muž vyhodit do povětří i chemičku. A jen náhodou se mu to nezdařilo.
Evropské 11. září – pátek třináctého
Teror v Paříži minulý pátek zahrnoval celkem šest útoků střelnými zbraněmi a čtyři sebevražedné bombové útoky. Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bataclan. Dosud si útoky vyžádaly 129 obětí a přes 350 zraněných (přes 40 lidí je na jednotkách intenzivní péče).
Výjimečný stav
V první reakci na útoky prezident François Hollande vyhlásil výjimečný stav na maximálně možnou dobu 12 dnů. Nyní se jedná o jeho prodloužení na tři měsíce. Policie a armáda provedly už více než 400 razií, při nichž zadržely nejméně 60 osob a desítky zbraní. Francie intenzivně bombarduje pozice Islámského státu v Sýrii.
Chalífát Radikální organizace vyhlásila na dobytých územích v Iráku a Sýrii svůj stát, chalífát, žádná země ho dosud neuznala. „Hlavním městem“je syrská Rakka. Chalífát si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě a usiluje o vládu nad všemi územími obývanými muslimy. Kde bere IS stoupence Uvádí se, že v řadách IS bojuje na 50 000 lidí, z toho až 10 000 z Evropy. Důvody toho, proč se lidé připojují k IS, mnohdy nemají nic společného s radikálním islámem. Jejich motivem bývají často i peníze.
BRITÁNIE Nejméně 700 Britů odjelo bojovat po boku džihádistů do Sýrie a Iráku. Většina se přidala právě k Islámskému státu. Zhruba polovina se už vrátila do Británie. Podle premiéra Davida Camerona se bezpečnostním složkám podařilo jen za poslední rok překazit sedm teroristických útoků. Vláda nejspíš bude chtít rozšířit letecké údery proti IS i do Sýrie (zatím útočí jen v Iráku).
BELGIE Z 11milionové země odešlo bojov za Islámský stát už skoro pět set muslimů s belgickým pasem. Stotisícová, do značné části musl ská bruselská čtvrť Molenbeek je považována za nervové centrum islámského terorismu v Evropě. Brusel sám je jedním z nejvíce muslimských měst v Evropě.
BOSNA Země, zejména její muslimská část, je mnoha odborníky považována za možné zázemí Islámského státu v Evropě - v přepočtu na počet obyvatel patří k největším "dodavatelům" bojovníků do Sýrie (přes 300). Ve středobosenských horách je údajně několik výcvikových středisek pro teroristy. Ve středu radikální muslim zastřelil v Sarajevu dva vojáky.
Kdo všechno se k IS hlásí Řada radikálních islámských skupin se k IS alespoň ideově hlásí, mnohé uznaly jeho svrchovanost. Jen namátkou: Ansar al-Islám (Irák), Ansar al-Šaría (Libye), Boko Haram (Nigérie), Jundalláh (Pákistán), Fronta an-Nusrá (Sýrie), Abú Sajjáf (Filipíny), Islámské hnutí Uzbekistánu. Začíná jim téct do bot? Špičky IS prý začaly přesouvat své rodiny z Rakky do bezpečnějšího Mosulu v Iráku. Mají strach z narůstajícího počtu náletů.