Jak se učí v nejlepších školách
Porovnejte svou zkušenost s tím, jak učí základní předměty čtyři kantoři, kteří se nebojí myslet nově.
Radka Hrdinová redaktorka MF DNES
Když rodiče vybírají školu pro své děti, za nejdůležitější považují, jak dobrou pověst mají jejich učitelé. Řada z těch opravdu dobrých se inspiruje novými metodami.
Matematika: Užitečné hrátky se zvířátky
Místo s čísly si děti hrají se zvířátky. Rodiče kroutí hlavou nad domácími úkoly. Co s příkladem, který se jmenuje Výstaviště? A co si počít se zvířátky dědy Lesoně? Matematika podle metody profesora Hejného se učí už na třetině základních škol v Česku. Místo násobilky se zaměřuje na to, aby se děti naučily matematicky myslet. A funguje to.
Místo toho, aby prvňáci sčítali a odčítali, jako když bičem mrská, malují zvířátka, diskutují spolu, jak vyřešit úlohu, sami si po sobě opravují chyby. Že to má výsledky, si Jana Michnová, lektorka výuky Hejného metodou a dlouholetá učitelka na základní škole v Neratovicích, ověřila už v první třídě, kde ji vyzkoušela. Ve Cvrčkovi, matematické soutěži pro třeťáky, z ní získalo maximální počet bodů hned pět žáků.
Naučit se s touto metodou pracovat však nemusí být pro učitele jednoduché. „Je těžké přestat dětem sdělovat hotové pravdy, zvlášť když je učitel zvyklý, že výuka stojí na kvalitním výkladu,“říká učitelka. Nestačí nakoupit nové učebnice, důležitý je nový přístup k řízení třídy. „Asi nejtěžší je naučit se neříct dětem, kde je chyba. Vyžaduje to schopnost řídit diskusi a naučit se pokládat dotazy tak, aby na ni děti přišly samy,“vysvětluje.
Mluvit už od první třídy
Výuka cizího jazyka naráží ve škole na problém. „Děláme přehlídku oblečení, hrajeme si na nakupování, ale chybí praktické použití jazyka,“říká Petra Plíhalová, učitelka angličtiny na soukromé Základní škole Klíč v České Lípě.
Na škole, kde nejlepší učitelka angličtiny za rok 2011 podle Nadace Prague Post působí, se proto už od první třídy vyučuje v angličtině. Konkrétně předmět nazývaný pracovní činnost.
„Je to velmi přirozené. Děti se angličtinu učí používat v běžné komunikaci,“vysvětluje Petra Plíhalová. Věty jako „Můžu si půjčit...“, „Jakou to má barvu...“, „Můžeš mi pomoct...“se naučí už prvňáčci.
Není to brzy? „Čím dřív, tím lépe. Slovní zásoba se musí budovat postupně, pak není problém, aby žáci na druhém stupni zvládli odbornou terminologii,“říká učitelka.
Rozumět textu
Na základní škole v Kunraticích nedostávají žáci na druhém stupni seznam povinné literatury, zato si každý týden nosí knihu podle svého výběru na dílnu čtení.
„Jediným kritériem je, aby to byla beletrie, dostanou čas na samostatné čtení a potom společný úkol,“vysvětluje jejich učitelka. Mohou například odpovídat na otázku, kam by postava z jejich knihy jela na prázdniny a proč. „Učím podle metody kritického myšlení. Ohromně mě nadchla, donutila mě podívat se na učení jinak,“říká Pavlína Rosická.
Důraz na to, aby žáci rozuměli textu a uměli s ním pracovat, je ústředním tématem i v literární výchově. „Když považuji dílo za natolik důležité, aby se s ním už na základní škole seznámili, připravím z něj text, se kterým budou pracovat,“říká. Učí je na nich zvládnout základní čtenářské strategie, například dovednost klást otázky nebo shrnout obsah textu. Zní to podle ní možná jednoduše, ale bez potíží to zvládne až pokročilý čtenář. A mezi ně se většina dětí na základní škole zařadit nedá.
Rosická přitom dokáže do svých žáků „nasypat“i gramatiku. „Výuka mluvnice je výzva,“říká. Nebojí se však, že by ji děti kvůli času věnovanému čtenářským dílnám nezvládly.
„Zatím jsem odvedla od šesté až do deváté třídy jen jeden ročník, 80 procent dětí z něj však odešlo na gymnázia, kde se jim daří,“dodává Rosická.
Chceš hrát? Naprogramuj si hru
Programování není pro každého, myslí si Martina Kupilíková, učitelka a lektorka Domu digitálních dovedností v Plzni. Naučit děti, jak se vytvoří textový dokument nebo tabulka v excelu, podle ní sice do výuky informatiky patří, není to však všechno. V její třídě se děti učily programovat už od první třídy. A bavilo je to. „Já nejsem velký příznivec hraní her. Říkám dětem, že když už chtějí hrát, mohou si naprogramovat vlastní,“říká.
„Vybrat si vlastní postavičku a rozpohybovat ji trvá pár minut,“vysvětluje obsah prvních lekcí. Umožňuje jim to on-line prostředí scratch, které Martina Kupilíková při výuce používá. Děti v něm snadno vytvoří i vlastní jednoduché hry, testy, příběhy. „Skládají je z hotových bloků podobně jako puzzle. Nepotřebují k tomu ani znalost angličtiny. Nutí je to logicky uvažovat, vytvářet správnou posloupnost kroků, výsledek je přitom vidět okamžitě,“vysvětluje Martina Kupilíková. Navíc je to baví.
Jak vypadá taková hodina informatiky? „Děti dostanou úkol, například mají vytvořit bludiště a projít jím. Pak už je na jejich fantazii, jak bude vypadat, jakou si do něj vyberou postavu, jak bude bludištěm procházet,“vysvětluje učitelka. Na začátku je stejný úkol, na konci má každý jiné řešení. „Na závěr se podíváme, jaké řešení žáci zvolili a jaké to má výhody nebo i nevýhody. Nesedí jen u počítače, přemýšlejí a spolupracují a to je důležité,“dodává učitelka.
Nový PORG vznikl v roce 2008 jako pobočka PORG založeného v roce 1990 v pražské Libni.