Izrael: Jako by nás zase označili žlutou hvězdou
PRAHA Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluví o pokrytectví a antisemitismu. Prezident Reuven Rivlin zrušil prosincovou návštěvu Evropského parlamentu a izraelský ministr zemědělství okamžitě prodal auto evropské výroby a kupuje si japonské. Až takhle ostrou reakci vyvolala nedávno Evropská komise svým rozhodnutím označovat zboží vyrobené v izraelských osadách jinak než „made in Israel“.
Evropská komise tvrdí, že jde jen o technické opatření a že evropský zákazník má právo vědět, odkud výrobek přesně je. Několik malých písmen na etiketě ale v Izraeli vyvolalo bouři. Ještě hůře než politici toto opatření vnímá veřejnost.
„Ta symbolika má velký dopad na psychiku izraelské společnosti, kterou byrokraté možná tak dobře neznají. Nám to připomíná žlutou hvězdu, jakou jsme museli nosit za války,“vysvětluje izraelský velvy- slanec v Praze Gary Koren. „Jsme totiž úplně jediní,“dodává s tím, že sporná území jsou po celém světě, a dokonce i v Evropě. Nejmenuje, ale může jít například o Baskicko ve Španělsku, severní Kypr anebo Tibet. Ovšem jen pro Izrael platí, že výrobky jeho firem budou muset být označeny podle místa: tedy například vyrobeno na Západním břehu, v Golanských výšinách…
Nařízení, které si prosadilo šestnáct členů EU a s nímž někteří nesouhlasí, jako například Česká republika, navíc bylo nevhodně načasováno. „Občas slýchám cynické reakce určené Izraelcům, že pro Blízký východ neexistuje správné načasování, ale tato doba je mimořádně špatná,“říká velvyslanec Koren. Poslední měsíce je totiž Izrael zasažen vlnou násilí ze strany Palestinců, kteří útočí v ulicích měst převážně noži. Naposledy, tento čtvtrek, ubodal Palestinec dva Izraelce v Tel Avi- vu. Nebyl to jediný teroristický útok ten den: celkem zahynulo pět lidí a přes deset jich bylo zraněno.
„Izraelská veřejnost je velmi zklamaná: Unie se nechová jako přítel, jak můžeme Evropanům věřit?“popisuje velvyslanec náladu v Izraeli. Vadí především jednostranný tlak na Izrael, jako jedinou demokratickou zemi v regionu, zatímco Pales- tince se EU nijak nesnaží přimět ukončit násilí a začít jednat.
Přitom Izrael je pro Evropu partnerem, na kterého se může spolehnout. Například hned po útocích v Paříži izraelský premiér Francii nejen kondoloval, ale nabídl také pomoc svých bezpečnostních a zpravodajských složek. „Militantní islámský terorismus útočí na naše společnosti, protože chce zničit naši civilizaci a naše hodnoty,“zdůraznil Netanjahu.
Unie podpořila radikály Políčkem pro Izrael ve věci označování zboží byl rozhodně fakt, že organizace, která v některých zemích začala opatření prosazovat a lobbovala za ně, je hnutí BDS. Tedy koalice palestinských organizací, která vyzývá k bojkotu Izraele a sankcím proti němu. „Hnutí spojuje islamisty, levicové radikály a všechny ostatní, kdo nenávidí Izrael... Evropa se nechala chytit do pasti BDS a také své touhy, že je třeba Izrael nějak politicky onálepkovat,“říká velvyslanec Koren. Komise podle něj posiluje současnou palestinskou strategii, že je ztrátou času s Izraelem jednat. „To rozhodnutí jen podporuje radikály,“dodává.
V Izraeli se šíří spekulace, že označování zboží z izraelských osad je jen začátek a že se pomalu začne postupovat až k bojkotu izraelských produktů v některých evropských zemích. Velvyslanec Koren to nevylučuje. Jako příklad uvádí kauzu obchodu společnosti Ahava na londýnském Covent Garden. Po vlně násilných protestů BDS, které před ním probíhaly, ho nakonec uzavřeli.
Současný střet je jedním z řady, které vztahy Izraele s Evropskou unií ochlazují, a není tajemství, že se tato blízkovýchodní země začíná více zaměřovat na jiné trhy: Rusko, Čínu či Indii. Někteří izraelští farmáři dokonce prohlásili, že přestanou do Evropy vyvážet.
Gary Koren tvrdí, že opatření nebude mít na izraelskou ekonomiku dopad. Ovšem třeba izraelský deník Haarec odhaduje škody až ve výši 50 milionů dolarů. Pokud izraelské firmy pocítí nějakou újmu, dá se očekávat, že se z osad odstěhují, a tak o práci může přijít až na 30 tisíc Palestinců.
Evropská unie podle Izraelců dala svým rozhodnutím najevo ochotu vycházet vstříc palestinské straně, aniž by ji nutila k mírovým jednáním. Gary Koren zdůrazňuje, že mírová jednání se zasekla na tom, že Palestinci odmítají uznat existenci Izraele jako židovského státu. Tento tlak EU na Izrael, byť ve výsledku psychologický, tedy postrádá smysl a ve výsledku poškodí všechny strany: Palestince, Židy i Evropany.