Obchoduje Tykač. Úřady jsou ve střehu
Spory o podíl v Sokolovské uhelné trvaly deset let. Pavel Tykač na nich rozhodně neprodělal.
Zuzana Kubátová reportérka MF DNES
Obchody Pavla Tykače budí pozornost policie léta. V případě Sokolovské uhelné, do níž se kdysi pokusil nepřátelsky nabourat, mu však žádné potíže s policisty nejspíš nehrozí. Přesto, že jeho pokus koupit si v dolech třicetiprocentní podíl, vyvolal deset let trvající soudní spory, smršť žalob a trestních oznámení.
Dnes už se však znesvářené strany – tedy Tykač, dnešní vlastníci Sokolovské uhelné František Štěpánek a Jaroslav Rokos, stejně jako bývalý akcionář Jan Kroužecký – shodují, že je vše zapomenuto.
Desetiletá válka Sokolovskou uhelnou, nejmenší těžební firmu v zemi, privatizovali v roce 2004 její tři manažeři – Štěpánek, Rokos a Kroužecký. Brzy po privatizaci se trojlístek rozpadl, Štěpánek s Rokosem se s Kroužeckým pohádali. Ten se pokusil svůj podíl natruc partnerům prodat Tykačovi. Finančník v té době investoval několik miliard do českého hnědého uhlí. Vstoupil i do Mostecké uhelné. Avšak zatímco tam se s dalšími akcionáři na všem podstatném předem dohodl, do Sokolovské šel jako nepřítel.
Kroužeckého partneři ho za společníka nechtěli. Uplatnili předkupní právo na Kroužeckého podíl, které jim zajišťovala akcionářská smlouva. Prohlásili prodej akcií Tykačovi za protiprávní.
Kroužecký si však od Tykače zřejmě přesto nechal zaplatit. Detaily jejich jednání nejsou známy, ale Tykač roky uplatňoval svůj dluh vůči Kroužeckému. Podíl v Sokolovské však nedostal, stejně jako práva s akciemi spojená. Kroužecký mu peníze nebyl schopen vrátit, a tak se rozjel řetězec žalob. Padala i trestní oznámení, v nichž se znesvářené strany obviňovaly z podvodů. Nebylo jasné, komu Kroužeckého podíl patří. Štěpánek s Rokosem každopádně odstřihli partnera – ať už jím byl kdokoli – od veškerých zisků z dolů i od rozhodování.
Tykač se nehodlal vzdát. Do firmy se pokusil dostat ještě jednou oklikou. Na Kroužeckého vyhlásil exekuci kvůli dluhu, který vůči němu údajně měl. A protože Kroužecký tvrdil, že nemá jiný majetek než podíl v Sokolovské, Tykač jeho akcie žádal v exekuci. To byl tah, který dostal všechny zúčastněné k jednacímu stolu.
„Pro nás bylo důležité hrozbu exekuce vyřešit,“říká Štěpánek.
Ledy se pohnuly poté, co se jednání ujal Tykačův letitý společník Jan Dienstl. Letos na jaře oznámili všichni zúčastnění smír. Štěpánek s Rokosem odkoupili Kroužeckého podíl za 4,5 miliardy korun. Kroužecký mohl zaplatit Tykačovi a zřejmě i něco vydělal. Hlavně však skončila akcionářská válka. „Součástí dohody bylo stažení všech žalob, trestních oznámení a zastavení všech sporů,“říká Štěpánek.
„Nevím o žádném šetření, které by se ještě kvůli tomuto případu vedlo, mí právníci mne ujistili, že se všechny spory zastavily,“potvrzuje i Kroužecký. Podobně hovoří i Tykačův mluvčí Jan Chudomel.
Přesto když se v ČSOB dalo do pohybu 4,5 miliardy korun ze Sokolovské za Kroužeckého podíl, transakci jako podezřelou zastavili úředníci Finančního analytického útvaru ministerstva financí. Trestní oznámení dorazilo i na protikorupční policii. Tykač je evidentně pod drobnohledem vyšetřovatelů.
Stín CS fondů Důvodem, proč policie sleduje každý jeho krok, může být i stále neukončené vyšetřování kauzy vytunelovaných CS fondů. Tykače tento případ pronásleduje už 18 let.
Krádež 1,23 miliardy korun z CS fondů byla jedním z největších finančních podvodů 90. let. Fondy zprvu ovládal Motoinvest, obávaná firma skupiny mladých dravých finančníků v čele s Tykačem a Dienstlem. Motoinvest v roce 1997 CS fondy prodal, vzápětí z nich zmizela většina majetku.
Podvod nebyl nikdy zcela objasněn, soudy za něj potrestaly jen skupinku pěšáků, nikoli mozky operace. Řadu let byli kvůli CS fondům prošetřováni Dienstl s Tykačem, odpovědnost za tunel jim však prokázána nikdy nebyla. V Tykačově případě se vyšetřování znovu rozběhlo před třemi lety. Na jaře dostal státní zástupce Josef Matula návrh na Tykačovu obžalobu. Zatím ji nepodal, případ na jeho stole spí.
To může dávat vysvětlení na otázku, proč Tykač orgány činné v trestním řízení pořád zajímá. A proč zmrazily vůbec nejvyšší sumu, jež kdy v Česku dostala úřední stopku.