Makedonie drží hradby EU
Na takzvané balkánské trase migrantů do západní Evropy tuhle roli jako první hrálo Maďarsko. Teď už je hlavní překážkou pro velkou část uprchlíků makedonská hranice s Řeckem. Makedonie přitom ani není členem Unie.
Tomáš Lébr GEVGELIJA, PRAHA Už přes dva týdny platí na makedonsko-řecké hranici opatření, podle něhož ji mohou přejít pouze uprchlíci ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Vše podstatné se nyní děje na hraniční kontrole označené číslem 59, v podstatě „díře“v nově postaveném hraničním plotu. Jde o místo, kde hranici protíná jediné železniční spojení Makedonie s Řeckem.
Tudy už letos prošlo více než půl milionu lidí. Většina z nich nestrávila v Makedonii víc než pět hodin, tedy dobu, než je vlak odvezl k srbské hranici. A pak pokračovali do zemí zaslíbených: Německa a Švédska. Ale teď je „brána“do Makedonie zavřená – výjimku mají jen běženci ze zmíněných tří zemí, které jsou považovány za válečné zóny. Tohle síto nevymyslela Makedonie, ale země dál na trase: Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko.
Makedonii zbyly dvě možnosti – buď se postarat o uprchlíky, kteří nebudou puštěni do dalších států, nebo postavit další z mnoha plotů,
Makedonský plot
jež „vyrostly“v současné uprchlické krizi, a vší silou migranty zadržovat na hranici.
Vyhrál tři metry vysoký plot. Makedonská armáda ho zatím postavila přes pět kilometrů, ale má být dlouhý 40 kilometrů a zajistit nejrizikovější místa na 200 kilometrů dlouhé hranici s Řeckem.
Zatím prakticky všichni migranti směřovali ke kontrolnímu bodu 59 u města Gevgelija, kam přijíždějí vlaky od řecké hranice a odkud pokračují dál do Srbska. Přechod je však nyní tvrdě střežen speciálními jednotkami. Tisíce lidí z Alžírska, Tuniska, Libanonu, Maroka, Jemenu, Íránu, Pákistánu, Bangladéše, Somálska či Konga teď nemají šanci projít.
Ti všichni jsou teď shromážděni u plotu, blokují železnici a zabraňují i Syřanům, Iráčanům a Afgháncům, které by Makedonie pustila dál, překročit hranici.
Smrtelná rizika Když probíhala stavba plotu, napadali makedonské vojáky běženci kameny. Jeden mladík byl vážně zraněn elektrickým proudem poté, co se snažil dostat na vagon vlaku. Dal- ší zemřel při podobné nehodě minulý týden.
Na trase se umíralo už dřív – jen v dubnu zahynulo na železnici či na dálnicích v Makedonii na své cestě 14 běženců. To se změnilo v létě, kdy vláda schválila třídenní propustku do země. Dokument stačil k tomu, aby se migranti dostali do další země. Nynější situace však vyvolává obavy, že by napětí na hranici mohlo přerůst v daleko horší tragédii. Bitky propukají nejen mezi migranty a pohraničníky, ale i mezi běženci.
A Makedonie zoufale volá o po- moc. Ostrá kritika směřuje na Evropskou unii. „V rozporu s jejími sliby jsme nedostali žádnou finanční ani technickou pomoc,“řekl agentuře AP makedonský prezident Gjorge Ivanov.
Aktivista Jasmin Rexhepi, vedoucí humanitární skupiny Legis pomáhající migrantům, se především zlobí na Řecko, které nechce jeho republice ani povolit jméno Makedonie, a teď podle něj procházející migranty ani neprověřuje a nezabavuje jim falešné dokumenty. „Makedonie přece nemůže být obráncem hranic Evropské unie,“postěžoval si.