Proč bakalářské studium škodí příštím učitelům

Glosa Marek Přibil

Nebude-li zajištěna kvalitní příprava učitelů, nedočkáme se dobrých škol. Nejde o klišé, zvlášť dělá-li ministerstvo školství kroky opačným směrem. Jasně se ukazuje, že v přípravě budoucích kantorů bylo absurdní rozštěpit vysokoškolské studium na tříleté bakalářské a navazující dvouleté magisterské.

Před pár lety k tomu došlo hlavně proto, aby se zlevnila „produkce“vysokoškoláků. Bakalář vyjde stát nepoměrně levněji než magistr a papírově jde o vysokoškoláka.

Ještě nedávno se mluvilo výlučně o výhodách, které s sebou myriády vysokoškoláků a vzdělanostní společnost přinesou. Ty se však neprojevily.

Naopak. Oddělené bakalářské studium obecně absolventům spíš uškodilo (zaměstnavatelé nepokládají studenty, kteří ukončí jen bakaláře, za plnohodnotné vysokoškoláky). Pedagogické fakulty mají zase vychovat učitele, což za dobu tří let nestihnou: bakalář není k profesi kantora na základní či střední škole oficiálně kvalifikován.

Učitelské fakulty se obávají, že zařadí-li odborné, tj. didaktické předměty a praxe do bakalářského stupně, zneužijí toho příznivci názoru, že vyučovat může i bakalář. Kvůli této obavě doslova tlačí odborné předměty do dvou let navazujícího studia, přičemž posluchači, kteří se od začátku chystají na učitelskou dráhu, to právem kritizují. Z těchto důvodů (pomineme-li finanční ohodnocení) je čím dál méně absolventů, kteří skončí ve školách coby učitelé.

K čemu je tedy na pedagogických fakultách bakalářské studium? Ano, mohou ho zase spojit se studiem magisterským. Když ho však „zruší“, budou jim konkurovat jiné školy. V tom případě riskují ještě větší nedostatek financí.

Situaci by mohlo změnit jen rozhodnutí ministerstva, jež by pedagogickým fakultám zajistilo transparentní podmínky financování pro fungování neděleného studia. Pomohlo by to zlepšit úroveň vzdělanosti.