Školy se rodičům nelíbí. Zakládají si své vlastní

Z malých základních škol, které zakládají nespokojení rodiče, se začíná stávat zajímavý byznys. Zájem o ně prudce roste.

PRAHA Školné přestává být sprosté slovo. Zaplatit tisíce až desítky tisíc měsíčně za vzdělání je ochotno stále více rodičů. Zvlášť na základních školách, ke kterým jsou rodiče čím dál tím kritičtější. Během pěti let se tak počet dětí, které chodí na soukromou základku, zdvojnásobil – už jich je bezmála deset tisíc.

Když rodiče nenajdou v okolí školu podle svých představ, založí si vlastní. Soukromých základních škol proto přibývá dosud nebývalým tempem. Jen v minulém roce dvě desít- ky. Soukromých středních škol podle Pavly Katzové ze Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska naopak ubylo.

Byznys se základním vzděláním stojí na pevnějších základech než dříve. Může za to i nedostatek míst v mateřských školách – rodiče s vyššími příjmy si už zvykli, že za péči o děti platí. „Nechtějí od škol příliš, chtějí jen něco jiného, než nabízejí,“říká Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, která v září otevřela školu v Praze.

Radka Hrdinová reportérka MF DNES

Nenápadný činžovní dům v pražských Radlicích na první pohled nepřipomíná školu. Musí se vysoko do schodů, třídy má soukromá základní škola Parentes až ve 3. patře. Jen pár desítek metrů dál je velká veřejná základní škola. Pro Parentes to však není konkurence.

Ze čtyřiadvaceti dětí je podle ředitelky Veroniky Rybníčkové zhruba polovina z okolí, polovinu jich rodiče dovážejí. „Tak například Ema je z Kladna,“ukazuje na tmavovlasou dívenku, která se sklání nad učebnicí matematiky. Je tu už třetí ze sourozenců. Třída má velikost menšího obývacího pokoje, ale na zdi je místo obrazů tabule a místo sedací soupravy je zde rozmístěno šest lavic, každá pro jednoho žáka.

Od školky ke škole „Vyučujeme klasickým způsobem, i když využíváme i prvky z alternativních směrů. Rodiče oslovujeme menším počtem dětí ve třídě a stavíme na křesťanských hodnotách, i když výuka náboženství je nepovinná,“říká Rybníčková.

Rodiče v této škole platí mezi 5 a 7 tisíci měsíčně. „Školné diskutujeme individuálně, snažíme se, aby to pro rodinu nebyl enormní výdaj,“říká předseda občanského sdružení Parentes Petr Puš. V konkurenci soukromých škol se školné pohybuje spíše při spodní hranici.

Příběh jeho školy je příběhem řady soukromých základek. „Nejprve jsme založili školku, zkušenosti se státní školkou nebyly vždy dobré,“vysvětluje Puš. Když děti odrostly, řešili jejich rodiče, co dál. A tak založili základní školu. Od té doby se jejich aktivity rozrostly na dvě mateřské a dvě základní školy.

Jak dětí přibývá, rozpočet, bolavé místo podobných projektů, se stabilizuje – i když nakumulovanou ztrátu z počátečních let fungování se ještě nepodařilo zcela vymazat. „Rozjezd školy je drahá záležitost. Musíte platit budovu i učitele, i když ještě ve škole ještě není dostatek dětí,“vysvětluje Petr Puš.

Perspektiva školy založené původně z nespokojenosti se mění. Aktuálně vede jednání s developerem. Ško-

Nová pravidla la by mohla být benefitem v rámci nového projektu. To by znamenalo vlastní budovu, před pár lety nereálný cíl.

Investice na 25 let Podobnou perspektivu může mít před sebou i základní škola Livingston, která loni v září otevřela v pražských Čakovicích. Pokud se škola dobře zavede, nevylučují oba majitelé, že by mohly vznikat pobočky třeba ve formě franšízy. Vedou už i konkrétní jednání s developerem, který plánuje v příštích letech rozsáhlou zástavbu.

Školné 9 tisíc měsíčně rodiče platí za koncept vyučování, při kterém si děti v rámci čtrnáctidenních bloků samy určují, co a kdy se budou učit. I na začátku tohoto projektu stojí nespokojený rodič. „Mám pět dětí, nejmladší dcerka měla jít do první třídy,“vysvětluje podnikatel s realitami Jaroslav Pokorný, proč se rozhodl investovat do projektu, se kterým za ním přišla jeho současná obchodní partnerka, ředitelka školy Eva Dittrich Sanigová.

Pokorný projektu věří natolik, že vložil desítky milionů do nové školní budovy. Investice se mu bude vracet z nájmu. „Návratnost jsme spočítali na 25 let,“říká s tím, že provoz školy bude se svou společnicí ještě pár let dotovat. „ Škola bude soběstačná po pěti letech, až se naplní kapacita,“říká. Dobrý byznys by to podle něj mohl být, ale spíš až pro další generace.

Starší rodiče vidí školu kritičtěji Novou základní školu v září otevřel i Ondřej Šteffl ze společnosti Scio. Je to už podruhé, v 90. letech zakládal víceleté gymnázium PORG. Základním principem nové školy je rozvíjet potenciál dítěte.

Nemá děti ani vnoučata v odpovídajícím věku, rostoucí nespokojenost rodičů se základním školstvím však cítí. Důvodem je i vyšší věk rodičů. „Dříve si děti pořizovali hned po vysoké škole. Dnes se věk vysokoškolsky vzdělaných matek přibližuje čtyřicítce, mají za sebou kariéru a dívají se kritičtěji na to, co se ve škole naučily,“uvažuje Šteffl. Soukromých škol proto podle něj bude přibývat. „Čím víc jich bude, tím víc bude nespokojených rodičů, kteří se budou ptát, proč to nejde i na veřejné škole. A to je dobře,“dodává.