Přiznat majetek budou muset i soudci a žalobci Fakta

Soudci a státní zástupci by měli podávat majetková přiznání, návrh schválil sněmovní výbor. Údaje o majetku nebudou veřejné.

Adéla Paclíková reportérka MF DNES

PRAHA Dvě bývalé ministryně spravedlnosti Helena Válková a Marie Benešová chtějí dostat pod lupu majetky všech soudců a státních zástupců. Podle jejich návrhu by se do zákona o střetu zájmů, který uloží například politikům povinnost prokazovat příjmy a majetek při nástupu do funkce, měli zařadit i soudci a státní zástupci.

Návrh, který má MF DNES k dispozici, před pár dny schválili poslanci ústavně-právního výboru. Odhlasovali, že údaje v registrech o majetku soudců a státních zástupců budou neveřejné. Údaje státních zástupců bude schraňovat ministerstvo spravedlnosti a soudců zase Nejvyšší soud.

Obě poslankyně slibují, že tím bude justice transparentnější a získá větší důvěru veřejnosti. Registr přiznání má sloužit k tomu, aby bylo možné porovnat, zda si lidé ve veřejných funkcích během jejich výkonu nepřilepšili nelegálně.

Kritika soudců utichla Kvůli návrhu se však bouří státní zástupci. Soudcům, kteří původně byli rovněž proti, už chystané změny nevadí. Za správné je nakonec označil i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, původně kritik návrhu.

„Byl jsem kritický, pořád si myslím, že to samo o sobě nic nevyřeší, nicméně jestliže by to přispělo ke uznala, že soudci podobně jako vysocí policejní představitelé mohou být vystaveni nátlaku, vydírání či korupčním nabídkám a že by zveřejnění těchto údajů mohlo mít negativní dopad,“říká Baxa.

Benešová s Válkovou přitom i ve svém návrhu poukazovaly na systém Spojených států, kde jsou přiznání soudců a státních zástupců dokonce veřejná. Samy pak předložily návrh s tím, že veřejnost se k údajům o soudcích a žalobcích nedostane.

Novinka se ani po úpravách nezamlouvá šéfovi Unie státních zástupců Zdeňku Matulovi. Nelíbí se mu to, že zatímco k přiznáním soudců bude mít přístup pouze Nejvyšší soud, u státních žalobců by údaje schraňovali úředníci ministerstva spravedlnosti. Navíc do registru majetkových přiznání žalobců by měla přístup policie či tajné služby, do registru soudců už ne.

„Pro nás je neakceptovatelný roz- díl mezi režimem stanoveným pro státní zástupce a soudce. Je neodůvodněný,“říká Matula.

Benešová však tvrdí, že ve chvíli, kdy by soudci něco provedli, policie se i k jejich majetkovým přiznáním dostane.

„Unie státních zástupců považuje všechno za špatné. Navrhované opatření nebude jalové, jak nám pan ministr popisoval, právě proto, že k oběma registrům bude mít v případě podezření přístup policie,“tvrdí poslankyně.

Kvůli rozdílnému přístupu k soudcům však návrh nepodpořil kolega Benešové z klubu ČSSD Jan Chvojka. A poslanec TOP 09 Martin Plíšek nyní mluví o nutnosti změnit podmínky tak, aby policie měla přístup k oběma registrům.

„Podmínky by měly být stejné. A tak nám to také bylo prezentované. Pokud by to mělo být jinak, musíme tu úpravu zvážit ve druhém čtení,“míní poslanec.

Josef Baxa předseda Nejvyš. správ. soudu Samo o sobě to nic nevyřeší, nicméně jestliže by to přispělo ke zvýšení důvěry v justici, tak by se tomu soudci neměli bránit. Nevadilo by mi, kdyby taková přiznání soudci podávali, za předpokladu, že to bude v neveřejné podobě kvůli jejich ochraně.

Zdeněk Matula šéf Unie státních zástupců Odmítáme, aby byl činěn neodůvodněný rozdíl mezi úpravou přiznání státních zástupců a soudců. Zásadně pak nesouhlasíme, aby tato přiznání byla veřejně přístupná, neboť to by vzhledem k charakteru profese státních zástupců a soudců představovalo nepřiměřené bezpečnostní riziko pro ně a jejich rodinné příslušníky.