Alimenty od státu: až 2,5 tisíce měsíčně
PRAHA Až dva a půl tisíce korun měsíčně by mohl stát poskytovat za neplatiče alimentů. Takzvané zálohové výživné by dostaly rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Od dlužníků by vyplacenou dávku vymáhal úřad práce, uvedla v pondělí ministryně práce Michaela Marksová. Návrh zákona se chystá brzy předat vládě, loni však s podobným záměrem v koalici neuspěla.
„Neúplných rodin je kolem 500 tisíc, ve 46 tisících případů ročně rozhodují soudy o placení výživného, polovina lidí neplatí. Každoročně je odsouzeno kolem 10 tisíc lidí za to, že neplatí. I kdyby v každé rodině bylo jen jedno dítě, dostaneme poměrně velké číslo,“uvedla včera ministryně.
Podle Marksové se nynější návrh od toho předešlého příliš neliší. Na zálohové výživné od státu by dosáhli rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima, jimž bývalý partner či partnerka alimenty neplatí.
Dávka by činila maximálně 2 500 korun měsíčně. Nezapočítávala by se do příjmu pro rozhodování o další pomoci od státu. Od dlužníků by vyplacenou podporu vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi 700 milionů korun.
Kdo to brzdí? K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle Marksové se ministerstvo spravedlnosti řešením situace samoživitelek po nástupu vlády zabývat nechtělo, její resort se tedy „úkolu ujal“. S prvním návrhem věcného záměru zákona přišel koncem roku 2014, loni ho koalice odmítla.
„ANO nechtělo novou sociální dávku. Říkalo, že se mají najít jiné způsoby. Ty leží na ministerstvu spravedlnosti. To během roku neudělalo vůbec nic, co by v této zemi pomohlo zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů,“kritizovala Marksová.
Ministerstvo spravedlnosti, které vede zástupce hnutí ANO, kritiku odmítá. „Paní ministryně byla zřejmě svými podřízenými chybně informována, neboť ministerstvo velmi ochotně reagovalo pokaždé, kdykoliv se na ně obrátili zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. Nyní nás už však nekontaktovali od listopadu. Naše ministerstvo by rádo pomohlo víc, ale nemá tuto problematiku, fungující na principu podpory státu ve vztahu k dětem, na starosti. Podle kompetenčního zákona tato věc spadá právě do gesce MPSV. A to dosud bylo v přípravě této věci poněkud liknavé,“řekl Jakub Říman z tiskového oddělení úřadu.
Podle Marksové se náhradní výživné vyplácí v 19 zemích EU, například i na Slovensku. Tam dítě dostává maximálně 1,2násobek svého životního minima. Od dlužníka sumu vymáhá sám rodič přes exekutory. Pokud získá něco zpět, vrátí státu to, co od něj dostal.
Ke kritikům náhradních alimentů patří také poslankyně ANO Radka Maxová. Už dřív uvedla, že zálohové výživné je nevhodná cesta, protože neřeší příčiny. Jako alternativu uvedla domácí vězení pro neplatiče či možnost postoupení dluhu dalším lidem či firmám, kteří by ho vymáhali. (ČTK, iDNES.cz)