Kvůli jídlu se pralesy nemýtí, palmový olej jde do bionafty
Plenění indonéských pralesů přimělo české spotřebitele k nebývalé aktivitě. Hromadně bojkotují potraviny obsahující palmový olej. Jeho spotřeba však roste hlavně kvůli biopalivům.
PRAHA Už několik potravinářských firem vypustilo ze svých receptur palmový olej. Přiměli je k tomu naštvaní zákazníci, kterým vadí masivní vypalování deštných pralesů v Indonésii a vysazování palmových hájů na jejich místě.
Ve skutečnosti však využívání palmového oleje na výrobu margarinů, cukrářských výrobků či na fritování roste jen mírně. Za zvýšenou poptávkou stojí především jeho vyšší využití při výrobě bionafty.
„Kolem palmového oleje v potravinách je vyvolávána hysterie – a to úplně zbytečně. Kosmetika a potraviny nejsou důvodem odlesňování, protože spotřeba roste kvůli biopalivům,“říká Jiří Brát, poradce Potravinářské komory a odborník na oleje.
Podle statistik společnosti Statista se v sezoně 2015/16 spotřebovalo na celém světě 64,6 milionu tun palmového oleje. Před deseti lety to
bylo jen o něco málo více než polovina. Kde se tento olej uplatňuje, není snadné zjistit.
Poslední studii na toto téma zpracoval v roce 2013 Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj (IISD) se sídlem v Kanadě, novější statistiky nejsou k mání. Podle IISD vzrostla spotřeba palmového oleje
v Evropě mezi lety 2006 až 2012 pro výrobu biopaliv o neuvěřitelných 365 procent. Na výrobu elektřiny a tepla se palmového oleje spotřebovalo o 40 procent více, zatímco u kosmetiky a potravinářství zaznamenali vědci nárůst o pouhých šest procent.
Důvodem je především státní pod-
pora bionafty a její povinné přimíchávání do paliv.
Za většinu nárůstu mohou země jako Nizozemsko, Belgie, Španělsko či Maďarsko. Česká republika využívá palmový olej ve srovnání s ostatními státy spíše v menší míře.
Pro výrobu biopaliv se používá především řepka a vývoj nebyl tak dramatický jako jinde. „V biopalivech se palmového oleje nepoužívá více než v potravinách, je to zatím půl na půl,“říká Christine Doležalová z think-tanku Glopolis.
I v Česku však došlo k nezanedbatelné změně ve struktuře poptávky. Zatímco před deseti lety spotřebovali tuzemští potravináři 22 tisíc tun palmového oleje, v roce 2013 to bylo 25 tisíc tun.
To je však zanedbatelný nárůst ve srovnání s biopalivy. Využití palmového oleje na jejich výrobu narostlo z 12 na 23 tisíc tun. Na výrobu energie a vytápění se palmový olej v Česku nevyužívá.
Evropa od využívání takzvaných biopaliv první generace, tedy takových, na jejichž výrobu se využívají potravinářské plodiny, pomalu upouští. Evropský parlament loni schválil snížení podílu biopaliv první generace v dopravě pro rok 2020 z původních 10 na sedm procent.
I přesto, že Evropa při využívání biopaliv šlape na brzdu, podle skeptiků zpracování palmového oleje do nafty dál poroste. V uplynulých letech vznikly na kontinentu obrovské zpracovatelské kapacity, které dneska nejedou ani na půl plynu. Investoři proto budou tlačit na vlády, aby jim podporu zachovaly co nejdéle.
Podle britského deníku Guardian třeba orgány Evropské komise několik měsíců tajily výsledky studie, která prokazovala třikrát vyšší emise u bionafty z palmového oleje než u konveční nafty.