Střední třída slábne, rodiče se bojí o své děti

PRAHA Zatímco průměrné příjmy v některých zemích Evropy klesají, nejbohatší část společnosti bohatne rychleji než zbytek obyvatel. Vyplývá to z analýzy údajů, kterou sestavila americká agentura Bloomberg.

Podíl majetku, který v hospodářství zemí drží střední třída, se snižuje na všech světových kontinentech. Přestože by to tak z rychle bohatnoucího středu Evropy nemuselo vypadat, podíl výdělků evropských úředníků, učitelů nebo lékařů se v Evropě za posledních 15 let snížil o 6,6 procenta. V USA byl pro- pad mírnější – střední vrstva se ztenčila jen o 2,8 procenta. Globálně se střední třída zmenšila průměrně o 5,6 procenta.

A naopak: bohatí během minulého století bohatli rychleji než ostatní. Reálný příjem (tedy příjem očištěný o inflaci) nejbohatší desetiny populace Země za posledních sto let vzrostl o 412,6 procenta. Zbytek populace, tedy 90 procent lidí, si za stejné časové období polepšil pouze o 282,6 procenta, uvedla agentura Bloomberg.

Ekonomická stagnace je nebezpečná zejména pro země jižní Evro- py, kde se situaci nedaří stabilizovat.

Zatímco v zemích, jako je Německo, Francie, Švédsko nebo Nizozemsko, průměrné příjmy mírně rostou, v Itálii, Řecku, Španělsku i Portugalsku už od roku 2009 klesají.

Budoucnost jihu Evropy dusí zejména vysoká nezaměstnanost mladých. Zatímco v roce 1998 bylo ve Španělsku bez práce 33,4 procenta lidí mladších dvaceti pěti let, v loňském roce už to bylo neuvěřitelných 45,8 procenta. V Řecku pak činí nezaměstnanost mladých do- konce 48,9 procenta. Přitom průměrná nezaměstnanost mezi mladými lidmi je v Evropě nižší, bez práce je v této kategorii zhruba každý pátý.

Mladí lidé v USA sice nemají o práci nouzi, oproti Evropě ovšem musí řešit výši nákladů na vzdělání. V USA zaplatíte na školném za vysokoškolské studium v přepočtu až stovky tisíc korun ročně. Mladým tak nezbývá nic jiného než si na vysokoškolské studium vzít půjčku. Objem studentských půjček v USA od roku 2003 vzrostl o 387 procent. Nástupní platy absolventů však za stejnou dobu vzrostly jen o 24,7 procenta. Mladí Američané se tak stále více zadlužují, s dluhy začínají kariéru a na jejich splacení mají jen nevalné vyhlídky.

Výsledkem těchto neblahých trendů je, že rodiče mají čím dál větší strach o budoucnost svých dětí. Potvrzují to průzkumy ve většině západních zemí – rodiče se domnívají, že jejich děti na tom budou finančně hůř než oni. Ve Francii si to myslí až 86 procent rodičů, v Německu 56 procent, ve Velké Británii má strach z budoucnosti 72 procent rodičů.