Příliš slabá česká stopa v Panamě
Panama Papers přinášejí informace o řadě Čechů podnikajících v daňových rájích. Žádný skandál však nehrozí – zatím.
Panama Papers, důvěrné informace o klientech daňových rájů, kteří využívali služeb panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, vyvolaly mezinárodní skandál. Rušno je tentokrát i v Česku. Mezi uniklými daty je i 250 tisíc dokumentů, jež se týkají 283 Čechů spojených s offshorovým byznysem. Panama Papers prostě vypadají jako obří rozbuška, jejímž výsledkem bude konečně i u nás usvědčení řady finančních podvodníků. To je však nejspíš jenom iluze. Není novinka, že čeští podnikatelé používají offshorové destinace, drží anonymní firmy a někdy přes ně obchodují. Cílem bývá zamlžit osobní či firemní vazby k majetku, třeba i jen z čistě taktických důvodů v konkurenčním boji. Někdy byznysmeni na offshory odčerpávají část svého zisku, protože tu platí nižší daně než doma. Což není hezké, ale nemusí to být vždy protiprávní.
Nijak proto nepřekvapí, že se mezi klienty Mossack Fonseky objevují miliardáři Petr Kellner či Daniel Křetínský. Budovat offshorové struktury je drahé, vyplácí se to jen velkému byznysu a ten to také běžně dělá.
Stejně nepřekvapí, že na offshorech sídlí čeští majitelé solárních elektráren. Řada se jich schovává za zahraniční subjekty, aby se snáz mohli soudit s Českou republikou, která jejich byznys zatížila nepopulární daní.
Daleko zajímavější jsou v Panama Papers jména osob, jež policie nebo berní úřady vyšetřují kvůli podezření z daňových podvodů – například majitel ČKD Petr Speychal. Nebo lidé jako Čechošvýcarka Jana Lütken, profesionální zástupkyně byznysmenů v řadě transakcí, jimiž se zabývala či zabývá česká justice. Jenže: pokud má mít v tomto ohledu projekt Panama Papers efekt, musely by se detaily z něj dostat k cifršpionům z daňové správy či policie. Ti díky nim mohou odhalit rozpory mezi účetnictvím českých firem a nepřiznaným majetkem. Nebo pospojovat souvisící části podvodných operací.
U koho však vypadá offshorový byznys opravdu podezřele, to jsou politici a osoby veřejně činné. Ti by neměli na offshorovou ani žádnou jinou daňovou optimalizaci ani pomyslet, mají být vzorem občanské loajality ke státu. Politici jsou navíc povinni transparentně vykázat každou korunu svého příjmu, tajnosnubnost u nich zavání korupcí.
V české části Panama Papers se však jména politiků neobjevují. Server investigace.cz, komunikační kanál celého nadnárodního novinářského projektu, pouze naznačil, že kontrolu nad několika offshorovými firmami držela jistá Iveta Sadílková, „často spojovaná s podnikáním takzvaných kmotrů z ODS Patrika Oulického a Alexandra Nováka“. Nebo že offshorovou firmu mají majitelé lobbistické společnosti Previa, která před lety pracovala pro ČSSD. Zjištění jsou to příliš vágní na to, aby z nich bylo možné dělat závěry o majetkových machinacích českých veřejných činitelů.
Prostě Panama Papers alespoň zatím žádné průlomové informace o offshorovém byznysu Čechů nepřinesly. O to zajímavější bude sledovat, prokážou-li se zprávy o utajovaném majetku prezidentů, premiérů, celebrit a jejich blízkých z jiných zemí.