Český jazyk

1. Souvětí je skladební útvar tvořený nejméně dvěma větami, tj. se dvěma či více přísudky. Je-li přítomna jen jedna věta hlavní a ostatní jsou vedlejší, jde o souvětí podřadné; vyskytují-li se alespoň dvě věty hlavní (počet vět vedlejších je pak libovolný), jde o souvětí souřadné.

2. Při zadání na nalezení počtu vět v souvětí vždy počítáme slovesa v určitém tvaru (doporučujeme si je podtrhnout a očíslovat: tak získáme přehled i o větách v souvětí). Větu netvoří infinitivy, příčestí na

-ící, -oucí ani přechodníky.

3. Vedlejší věta přísudková má tuto nejtypičtější podobu: po slovese být následuje spojka jako, např. Městečko bylo jako vymetené / jako z cukru.

4. Vedlejší věta doplňková rozvíjí jak jméno, tak přísudkové sloveso. Často se vyskytuje po slovesech smyslového vnímání:

Viděli Karla/ho, jak utíká do školy. Jiný pří

klad: Učitel přistihl Evu, jak opisuje.

5. Vedlejší věta podmětná se často prozrazuje vztažným zájmenem kdo ve funkci spojovacího výrazu: Kdo se bojí, nesmí do lesa. Pomůže tu náhrada větným členem, jímž bude podmět: Bázlivec nesmí do lesa. Typicky bývá uvozena i konstrukcemi jako

Je jasné, že úkol nesplníte; Není zřejmé, jak to udělali.

ŘEŠENÍ: 1. A,A, N, N 2. A) Např.: Příklad jsem vyřešil, ale nevím, jak bych ti svůj postup nejlépe vysvětlil. B) Např.: Jestliže začne bouřka, vrátíme se hned na chatu, protože na naší trase jsou místa, kde hrozí zasažení bleskem. C) V1, zda V2, ale V3. D) Když V1, V2, ale V3 a V4. 3. N (vět je pět), N (věta po čím je přívlastková), N (věta po proč je předmětná), A

4. Graf vypadá takto: