Nikde se nepase jako v Praze
Chovat ovce a kozy ve stínu paneláků není nesmysl. V Praze zvířata pomáhají s péčí o chráněná území. Brzy přibudou i krávy.
Václav Ferebauer redaktor iDNES.cz
Vokolí Milíčovského rybníka na jižním okraji Prahy se ozývá bečení téměř dvou set ovcí a jehňat. Velké stádo si pronajal pražský magistrát, aby mu pomohlo spásat trávu v těžko přístupném terénu a také v chráněných územích. Ovce spolu s kozami a krávami budou od dubna do října putovat mezi padesáti místy po celém městě.
„Je tady zhruba osmdesát dospělých a sto až sto dvacet jehňat,“říká majitel stáda Antonín Zeman, který nás přišel přivítat k ohradě se stádem.
Nejsme jediní, kdo se přišel na ovce podívat, k ohrazené louce přicházejí rodiče se zvědavými dětmi. Místní pastva je pro obyvatele přiléhajícího a převážně panelového Jižního Města vítaným zpestřením při trávení volného času.
„ Lidé nosí zeleninu a tvrdý chléb. Naštěstí se nestalo, že by ovce krmili něčím špatným,“dodává Zeman. Své stádo jezdí kontrolovat dvakrát denně. Pečuje o zvířata, zajišťuje jejich rozvoz po městě a vyrábí ohrady.
Užitečná kopýtka „Většinu stád tvoří ovce a kozy. Pak jsou to smíšená stáda o poměru tři ku jedné ve prospěch ovcí. Další dvě stáda jsou tvořená jalovicemi,“vysvětluje Jiří Rom z pražského magistrátu, který pastvu v hlavním městě organizuje.
Společně přelézáme elektrický ohradník a vcházíme mezi pasoucí se ovce. Zvířata nejsou plachá. Ovce s jehňaty od nás sice zvolna odcházejí, jiné však zvědavě přicházejí těsně k nám. Návštěvu lidí mají očividně spojenou s jídlem. Hlavní zdroj potravy však roste všude okolo.
„Pastvou simulujeme tradiční hospodaření, pomocí kterého se tady udržovala a případně také
Stádo za Jižním Městem
vznikala konkrétní společenstva rostlin a na ně vázaných živočichů. Z dnešního pohledu jsou to chráněné druhy,“říká Rom, zatímco se mu jedna z hnědých ovcí ochomýtá kolem nohou.
Spásání travin a lučních květin přesto není to hlavní, co loukám pomáhá. „Daleko důležitější je rozrušování travního drnu pomocí kopýtek. Na vzniklých ploškách mohou růst konkurenčně slabší rostliny. A na vypasených místech se mo- hou vyskytovat i bezobratlí živočichové, kterým nevyhovuje zapojený travní drn,“doplňuje magistrátní ekolog.
Nepříjemní psi Lidská přítomnost ovce neděsí, někdy se ale stává, že je vystraší psi nezodpovědných majitelů. Zvířata pak v děsu dokážou prorazit sítě a zaběhnou se.
„Většinou se schovají do nějakého porostu, odkud jsou pak zahná- na zpátky do ohradníků. Někdy se stane, že zaběhnou do soukromých zahrad a kvůli tomu může lidem vzniknout menší škoda. Jen jednou jsme museli řešit větší škodu, která vznikla, když ovci srazil vlak,“vzpomíná Jiří Rom.
Pronájem zvířat, která spásají magistrátní pozemky, vyjde Prahu ročně na 1,3 milionu korun. Hlavní město vypisuje jednou za rok nebo za dva veřejnou zakázku, na jejímž konci vybere dodavatele, který za- jistí zvířata a postará se o formu jejich pastvy. Pro letošní rok vyhrál tendr právě Antonín Zeman z nedalekých Křeslic.
V blízkosti Milíčovského rybníka jsou ovce v uzavřené dřevěné ohradě, uvnitř které je navíc síť napájená elektřinou. V chráněných územích pevné zábrany zpravidla nebývají.
„Někteří majitelé nechávají zvířata na volno pouze se psem. Další mají na loukách samotného pastevce. Využívají se také mobilní ohradníky, když je potřeba rozdělit louku na menší plochu,“uvádí Rom. V některých částech hlavního města pomáhají s pasením stád i bezdomovci.
Výjimeční i v Evropě V Praze se pase kontinuálně od roku 2000, předtím zde byla téměř padesát let dlouhá přestávka. „Tradiční pastva tady byla de facto od nepaměti. Po staletí až tisíciletí byla spásána konkrétní stanoviště, například okolí hradišť. Na severu Prahy to bylo hradiště Zámky v oblasti Bohnic,“říká Jiří Rom.
V současnosti začíná už 16. sezona. Velké stádo ovcí o 200 kusech zatím čeká na louce u Milíčovského rybníka.
Příští týden budou zvířata rozdělena do tří skupin, které budou postupně rozváženy po Praze. Na plochu u Hájů pak přibudou nová zvířata, a sice krávy.
Letos budou stáda vyslána například do Šáreckého a Prokopského údolí nebo do Trojské kotliny. Spásání potrvá v závislosti na počasí od konce dubna až do poloviny října.
Praha je podle informací Jiřího Roma výjimkou mezi českými městy i v rámci nejbližších sousedů. „Předloni na podzim jsem byl na mezinárodní konferenci v Bratislavě o pastvě ve městech nebo v okolí měst a v té době se tak jako v Praze nepáslo nikde v Maďarsku, Polsku, Rakousku ani na Slovensku,“upozornil.