Zvěři se v zamořené zóně daří dobře. Proč?

V Černobylu budují konstrukci, která má překrýt stávající sarkofág. Jakou má životnost? Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: Předpokládaná životnost nového sarkofágu je zhruba 50 let, pravděpodobně vydrží i déle, ten stávající byl plánován na deset let a nakonec odsloužil celkem v dobrém stavu skoro třicet. Poté je v plánu zahájit definitivní likvidaci paliva z havarovaného bloku.

Co se vlastně v zabetonovaném reaktoru nyní odehrává z hlediska fyzikálních jevů? Dana Drábová: Probíhá radioaktivní rozpad produktů štěpení, a tím stále vzniká teplo, které je třeba odvádět, nyní se chladí už jen vzduchem.

Za jak dlouho přestane být zničený reaktor svou radioaktivitou pro lidi nebezpečný? Dana Drábová: Palivo v havarovaném bloku má z hlediska radioaktivity stejné vlastnosti jako vyhořelé palivo z kteréhokoliv jiného reaktoru. Bude tedy muset být od člověka izolováno tisíce let, nejlépe v hlubinném úložišti.

Co by se stalo, kdyby lidé z nějakého důvodu přestali o sarkofág pečovat a on přestal plnit svou funkci? Dana Drábová: Palivo nemůže být v sarkofágu věčně, zničený reaktor se musí časem rozebrat a palivo uložit v hlubinném úložišti.

Je dnes díky novým technologiím či výzkumu snadnější zbavit Černobyl takové zátěže? Dana Drábová: Ano. Čím déle však bude palivo v sarkofágu, tím „snadněji“se s ním z hlediska radioaktivity bude při likvidaci zacházet. Jak je to s radiací v uzavřené oblasti kolem vybuchlého reaktoru? Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny: Zamoření není rovnoměrné a nedá se rozhodně říci, že čím blíže reaktoru, tím je větší, a opačně. V oblasti jsou díky dešti a větru jakási „radioaktivní epicentra“, kde radiace mnohonásobně přesahuje povolené limity.

Je pravda, že se v radiací zamořené zóně daří skvěle velkým savcům, jako jsou vlci nebo jeleni? Časopis Current Biology: Z průzkumu v běloruské zóně zasažené radiací, která je přírodní rezervací bez přístupu člověka, vyplývá, že se v ní opravdu zvířatům poměrně daří. V počtech divoké zvěře přitom nezjistili britští vědci žádný rozdíl ve srovnání s jinými rezervacemi v Bělorusku. Kvůli zákazu lovu zvěře je v oblasti sedminásobně vyšší počet vlků, než je obvyklé. „Netvrdíme, že radioaktivita zvířatům prospívá,“uvádí Jim Smith z univerzity v britském Portsmouthu. „Tvrdíme ale, že následky lidského chování mohou být pro některé druhy zvěře škodlivější než radiace.“(pšv,lup)

Následky lidského chování mohou být pro některé druhy zvěře škodlivější než radiace. Jim Smith, univerzita v Portsmouthu