Unie dosáhla dohody o společné pohraniční stráži
Místo hádky o kvótách na uprchlíky je tu přelomová dohoda o společné pohraniční stráži. Evropská unie udělala na jednání ministrů vnitra další pokrok v boji s migrační krizí.
BRUSEL Evropská unie chce naplno využít oddechového času, který získala omezením přílivu migrantů do Řecka díky dohodě s Tureckem. Dříve, než se hráz schengenské hranice protrhne pod tlakem migrantů na jiném místě, chce mít připraveny jednotky společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. Ty by měly pomoci postiženému státu posílit ochranu hranic.
Ministři vnitra unijních zemí se ve čtvrtek večer při svém jednání v Bruselu dohodli na pravidlech fungování těchto sil. A zaúkolovali Evropskou komisi, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem umožnila nasazování těchto sil už od tohoto léta, kdy se čeká letošní vrchol náporu migrantů.
Aby bylo dosaženo shody, vypadlo z návrhu nejvíce kontroverzní ustanovení. To předpokládalo, že v případě nekontrolovatelného přílivu migrantů budou moci být unijní pohraniční síly nasazeny i přes odpor dotčené země.
V Řecku, ale také v Maďarsku či Polsku ustanovení vyvolalo velký odpor, který donutil prosazovatele původní „tvrdé linie“k ústupu. „Je důležité, že se bude intervenovat vždy se souhlasem členské země. Státní suverenita nesmí být zpochybněna,“uvedl po čtvrtečním jednání eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Kritici však míní, že kvůli tomuto kompromisu může být nasazení jednotek společné pohraniční stráže pomalejší, složitější a tím i méně účinné. Vedení evropské pobřežní a pohraniční stráže bude mít sice na starosti Evropská komise, ale vždy bude muset k akci získat souhlas většiny členských států.
„Nemůžeme vám tak teď ještě přesně říci, jak bude pobřežní stráž vypadat,“přiznal komisař Avramopulos. Podle původního návrhu komise by měla pobřežní stráž vzniknout rozšířením funkcí stávající hraniční agentury Frontex a k dispozici by měla mít nejméně 1 500 vojáků, policistů a důstojníků nabídnutých členskými zeměmi Unie.
Je však otázka, jestli se podaří evropskou pohraniční stráž vytvořit do léta. Jak totiž připomnělo Unii předsedající Nizozemsko, jednání s Evropským parlamentem o zákonném rámci pohraniční služby jsou teprve v počátečním stadiu.
Česko, podobně jako další středoevropské země, vytvoření společných pohraničních jednotek jednoznačně podpořilo už v prosinci, kdy Evropská komise s návrhem přišla. „Jsme připraveni do evropské pohraniční stráže okamžitě vyslat naše policisty či další potřebné experty,“řekl tehdy premiér Bohuslav Sobotka. „Bez schopnosti kontrolovat, kdo do Evropy přichází, ne- můžeme v této zkoušce obstát a rozlišit oprávněné žadatele o azyl od ekonomických migrantů,“dodal Sobotka.
Česko už v minulých měsících vyslalo desítky policistů na pomoc Slovinsku, Maďarsku či Makedonii, kde pomáhají při střežení hranic a zvládání přílivu migrantů.
Kvóty dočasně u ledu Zatímco na pravidlech vzniku společné pohraniční stráže se ministři vnitra shodli, plán na přijetí trvalých kvót na rozdělení uprchlíků dali přinejmenším tentokrát k ledu. Inicioval to překvapivě Berlín, který v minulosti kvóty velice vehementně prosazoval. „Německo překvapivě navrhlo: Neřešme to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje,“uvedl Jiří Nováček, náměstek ministra vnitra, který Česko na jednání zastupoval.
Důvodem bylo zřejmě stanovisko Francie, která se nepřímo přiklonila k odmítavému postoji středoevropských zemí v čele s Maďarskem a Polskem, jež jakoukoli variantu stálých kvót odmítly. Nejméně dokud se Berlínu nepodaří najít shodu s Paříží, zůstane návrh na kvóty zřejmě u ledu. A to přesto, že Unii předsedající Nizozemsko říká, že situace je neudržitelná a nějaké řešení se bude muset brzy najít.