Nenechávejme téma potratů jen křesťanským aktivistům

VPolsku, USA i v Česku se opět diskutuje o potratech. Právo na život stojí jako vždy proti právu žen rozhodovat o ukončení těhotenství. „Jestliže zabíjíme nenarozené děti, je to větší teror a hroznější neštěstí než atentáty poslední doby,“napsal v souvislosti s tradičním Pochodem pro život kardinál Dominik Duka.

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump zase řekl: „Žena, která by podstoupila potrat v případě, že by byl v USA prohlášen za nezákonný, by měla být potrestána.“A v Polsku chtějí zpřísnit zákon přijatý v roce 1993, který ze zákazu umělého přerušení těhotenství připouští pouze tři výjimky: pokud je plod poškozený, pokud těhotenství ohrožuje zdraví či život ženy nebo je-li těhotenství následkem zločinu. Nový návrh počítá s legálním potratem jen tehdy, je-li nezbytný pro zachování života matky. A má podporu premiérky Beaty Szydlové.

U nás byly interrupce povoleny zákonem v roce 1957. Za téměř šedesát let je evidováno přes tři miliony potratů! V roce 2003 se o zpřísnění zákona neúspěšně pokusilo několik poslanců KDU-ČSL a ODS. Současná úprava má podporu většiny veřejnosti, podle průzkumu přes 70 procent. Přesto téměř dva miliony lidí považují potrat za nepřijatelný. Nejsou však dostatečně slyšet a zásadní omezení socialistického výdobytku, umělého ukončení těhotenství, není v programu žádné vlády ani strany. Lidovci vždy z povinnosti navrhnou ochranu života od početí po přirozenou smrt, ale sami se bojí, aby je někdo nevzal vážně. Kdo zpochybňuje „právo na potrat“, je považován za podivína, od kterého je třeba se držet dál.

Přitom je to vážné téma, které se dotýká osobní integrity jedince a mělo by být přirozeným pilířem liberální politiky. Pro jeho složitost a nepopulárnost jsme ho nezodpovědně přenechali levici a křesťanským aktivistům. Ti první jsou zosobněním destruktivní vzpoury proti hodnotám naší civilizace: člověk i morálka jsou pro ně jen společenské konstrukty a lidský život má hodnotu danou kolektivem. Křesťané by zase rádi získali monopol na etické otázky daný úprkem liberálů od etických témat k ekonomickým.

Existuje řada nerepresivních prostředků, kterými je možné výrazně omezit počet potratů tak, aby společnost dala zřetelně najevo úctu ke každému životu a zároveň pomohla ženám s jejich někdy obtížnou volbou. Omezení „práva na potrat“ze sociálních důvodů je však krokem nezbytným.