Stříbrná hráz proti velké vodě
Holešovice se cvičně chystaly na povodně. Příští rok podobné cvičení v Troji uzavře Blanku
PRAHA Před holešovickou tržnici přijíždí nákladní auto plné dílů mobilních protipovodňových stěn připomínajících hliníkové fošny. Během několika okamžiků se jich chopí hasiči a spolu s vojáky z aktivních záloh stavějí z jednotlivých dílů vysokou stříbrnou hráz. Ta má ochránit Holešovice před povodní.
Tentokrát však jen před tou cvičnou. Je sobota a Praha nacvičuje stavbu více než kilometr dlouhé linie zábran proti velké vodě v rámci protipovodňového cvičení Holešovice 2016. Město přijde zhruba na jeden milion korun.
„My, co jsme už při povodních zasahovali, si stavění stěn zopakujeme a nováčci se to alespoň pořádně naučí,“pochvaluje si velitel jednotek pražských dobrovolných hasičů Jiří Zloch. Spolu s ním se na cvičení podílí dalších zhruba 350 lidí. „V případě skutečných povodní by výstavbu protipovodňových opatření zajišťovalo až 850 osob,“připomíná radní pro bezpečnost Libor Hadrava.
Celkové zhodnocení cvičení sice bude k dispozici až za dva měsíce, ale už nyní je jisté, že na některých drobnostech je nutné ještě zapracovat. „Například bychom propříště chtěli rozšířit sestavu nářadí o více klíčů s ráčnou, aby to dobrovolným hasičům a vojákům ulehčilo práci,“uvádí mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Montování mobilních stěn je totiž někdy poměrně obtížné. „Stěny mohou být až pětimetrové, takže je to namáhavé a musíme si vypomáhat i vysokozdvižnou plošinou,“popisuje práci hasičů velitel Zloch.
Systém mobilních protipovodňových zábran se v Praze začal budovat v roce 1999. V současnosti zabírá Stěny proti vodě
celkem sedm kilometrů z celého protipovodňového komplexu opatření, které má délku asi dvacet kilometrů. Prahu tato ochrana přišla na více než tři miliardy korun.
Hliníkové stěny se při vztyčování upevňují do speciálních patek. Jelikož se nacházejí většinou v místech, kde jezdí auta a pohybují se chodci, je potřeba je průběžně opravovat. Příští cvičení, které Praha plánuje na následující rok, se uskuteční v Troji. „Chceme je udělat jako noční, protože budeme zasahovat zejména do tunelového komplexu Blanka, kterým část protipovodňových zábran prochází. Proto bude potřeba tunel uzavřít,“říká vedoucí magistrátního oddělení krizového managementu Daniel Barták. Právě trojská kotlina je poslední velkou částí Prahy, ve které ještě není protipovodňová ochrana kompletní. Magistrát si teď proto nechává zpracovat matematický model celé oblasti, díky němuž by mělo být jasnější, jak se voda během povodně bude v Troji chovat.
Podle Bartáka se však Praha dalším mobilním zábranám brání, protože jejich výstavba při povodni zaměstnává velké množství lidí. V úvahu tak připadají spíše pevné zábrany.
Ochranu trojské zoologické zahrady před velkou vodou nejvíce komplikuje její poloha. K tomu, aby byla zoo chráněna před povodní z roku 2002, by totiž bylo nutné stavět více než šestimetrové zdi, což není příliš reálné.
Proto je pravděpodobnější, že Fakta Ochrana před povodněmi 350 metrů
Současný systém protipovodňové ochrany je nastaven tak, aby odolal povodním, které Prahu zasáhly v roce 2002, a to ještě s třiceticentimetrovou rezervou. „Pokud by se rozvodnila jen Vltava, je město chráněné dostatečně. Problematické jsou ale typy povodní, ke kterým došlo v roce 2013, kdy se kromě Vltavy rozvodnily také malé toky,“vysvětluje Barták.
Kvůli vydatným dešťům přímo nad Prahou bylo nutné vodu z malých toků přečerpávat za protipovodňové zábrany. A problémy dělala i voda, která se do nechráněných míst dostávala skrz kanalizaci. „Do kanalizace logicky žádné stěny dát nemůžeme. Vodu můžeme maximálně přečerpat a pomocí zpětných klapek se ji snažit nepustit do ulic,“dodává šéf oddělení krizového managementu.