Převrat ve výživném

Plán: Dlužné alimenty hradí stát Rychlejší soudy Domácí vězení pro neplatiče

PRAHA Vydělával 70 tisíc korun měsíčně, a tak pro něj nebyl problém platit na dítě třináctitisícové výživné. Jenomže pak muž z Havířova o práci přišel a než si našel novou, z podpory tolik peněz dohromady nedal. Obrátil se na soud, aby mu alimenty snížil. Jinak mu hrozí exekuce a vězení. Neúspěšně. Případ z archivu Krajského soudu v Ostravě je jedním z mnoha.

Zanedbání povinné výživy je totiž druhým nejčastějším trestným činem v Česku. Už během několika měsíců však mohou ohledně placení výživného a jeho vymáhání nastat největší změny za posledních více než deset let.

Do Sněmovny má jít po letošních volbách vládní návrh sociálnědemokratické ministryně Michaely Marksové, aby stát hradil výživné, které se neúplným rodinám nedaří vymoci. S dalšími dvěma velkými změnami pak hodlá podle zjištění MF DNES přijít spolustraník Marksové, šéf sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc.

Chce zrychlit rozhodování soudů. „Řešení jsou dvě. Buď dát soudům možnost vydávat předběžná opatření ve chvíli, kdy člověk doloží, že se změnila situace a není schopen platit. Nebo zavést čtyřměsíční lhůtu, během které soudy budou muset rozhodnout ať už o snížení, nebo zvýšení výživného,“říká Tejc. Jeho záměr se sice nezamlouvá soudcům, kteří nechtějí, aby jim někdo diktoval, jak rychle mají rozhodnout, ale šanci ve Sněmovně má. „Lhůty v těchto případech určitě k jednání jsou,“přitakává poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek.

Výchovný trest

A další Tejcova změna: Neplatiči výživného by si trest odpykávali formou domácího vězení.

„Mělo by dostat přednost a být nařízeno prioritně,“navrhuje Tejc. „Hned po volbách, nejpozději na přelomu října a listopadu, na to chci svolat speciální jednání ústavně-právního výboru,“slibuje poslanec, který v letošních volbách nekandiduje a téma tak hodlá tlačit proto, že se teď ve Sněmovně k výživnému nahromadilo hned několik zásadních změn.

„Mohlo by to být i výchovné,“zamlouvá se využití domácího vězení pro neplatiče Plíškovi. Rodič by totiž dál mohl chodit do práce, takže by na výživné vydělal, a stát by navíc ušetřil na nákladech, které by stál jeho pobyt ve vězení.

Má to však podmínku: musí začít fungovat systém elektronických náramků, které zkontrolují, zda jde trestaný po práci domů, a ne třeba do hospody.

Strochou nadsázky se dá návrh, aby stát finančně pomáhal neúplným rodinám, v nichž jeden z rodičů neplatí výživné, přirovnat ke snaze zakázat kouření v restauracích. Poslanci s oběma přicházejí pořád znovu a znovu už patnáct let, dosud se je však nepodařilo protlačit. Novou naději teď chce dát samoživitelům a samoživitelkám ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V roce 2001 návrh společně předložily tehdejší poslankyně za ČSSD Jana Volfová s Květoslavou Čelišovou (KSČM), pak jej však stáhly. To další bývalá poslankyně ČSSD, Pnna Čurdová, byla v roce 2006 blíž, zákon Sněmovnou prošel, ale pak ho vetoval prezident Václav Klaus. Při opakovaném pokusu o rok později změnu zamítli poslanci.

Letos s obdobným návrhem přišli komunisté, poslanci z ostatních stran o něm však mluví jako o plácnutí do vody a čekají na vládní návrh o zálohovaném výživném od ministryně. Nad ním se mají koaliční vyjednavači znovu sejít 5. října.

Pni ten však nečeká hladké schválení, proti se staví hnutí PNO. „Za současného stavu, kdy rapidně stoupá počet osob postižených vícečetnou exekucí a klesá míra uspokojení v nich dosažená, je zavedení daného institutu sporné,“vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová, co na změně vadí ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi za PNO.

Podobné výhrady přitom zaznívají i od některých poslanců ČSSD. „Ple je to z pohledu vlády prioritní věc, jasně to tak vyhlásil i předseda Sobotka, takže nečekám, že bychom to nepodpořili,“prozrazuje jeden z kritiků zákona uvnitř ČSSD.

Marksová tak má velkou šanci po patnácti letech uspět. ČSSD totiž poté očekává podporu KDU-ČSL a komunistů, čímž by měla ve Sněmovně dohromady 97 hlasů z 200. P potřebnou většinu by pak ČSSD mohly zajistit hlasy několika sociálněji orientovaných poslanců v PNO.

Náramky místo mříží

Státní pomocí rodinám, v nichž někdo z rodičů neplatí na děti, ale změny v systému výživného skončit nemají. Nikoli za mříže, ale do domácího vězení by podle poslance Jeronýma Tejce z ČSSD měli jít ti, kdo neplatí. „Domácí vězení nebo veřejně prospěšné práce jsou tresty, o nichž je v těchto případech namístě uvažovat,“přikyvuje poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek nad Tejcovým záměrem.

K tomu, aby neplatiči nešli automaticky za mříže, ale trest si odpykali doma, je podle mluvčí Schejbalové přitom blízko už teď. Zákon tuto možnost soudcům dává, byť ne tak samozřejmou, jak navrhuje Tejc. Problémem však je, že státu se stále nepodařilo zprovoznit systém elektronických náramků, které by domácí vězně pohlídaly. Průlom by mohl nastat během příštího roku. Ministerstvo totiž očekává, že z šesti uchazečů ještě letos vybere vítěze.

Vymahačské firmy? Spíš ne

eabišovo hnutí by radši dalo rodičům vymáhajícím výživné možnost prodat pohledávku vymahačským firmám. Jenže to se nelíbí jak opozici, tak poslancům ČSSD. „Je to velmi rizikové, obávám se, že by se pak ty pohledávky prodávaly pod cenou a rodiče by pak neviděli skoro nic,“myslí si Tejc.

To Veronika Mindlová z iniciativy Reverzní výživné má jinou starost: „Spousta lidí se už teď kvůli neplacení výživného dostane do vězení neoprávněně. Léta poctivě platí, pak přijdou o práci, a než se dovolají spravedlnosti, vznikne jim obrovský dluh. P teď je ještě z rukou exekutorů, kteří už tak jsou mnohdy drsní, dáme společnostem, které si neberou servítky už vůbec,“vadí jí.

Mindlová tvrdí, že rodič, který získá dítě do výlučné péče, má de facto vyhráno. Když se mu zachce, dokáže druhého rodiče ze života dítěte vytěsnit, rozhoduje o použití alimentů, nemá důvod se s druhým rodičem domluvit a hned druhý den může podat návrh na exekuci. Právě tuto praxi by mohl změnit další z Tejcových návrhů, možnost soudců vydávat okamžitá předběžná opatření, aby rodič – zpravidla otec – nemusel platit mnohdy neúměrně vysoké výživné, i když zrovna přijde o práci. V současnosti tomu totiž brání i rozsudek Ústavního soudu.