Tisíce taxikářů neplatí daně, soudí Jančura
PRAHA „Nevěděl jsem o obrovském problému, že tři tisíce taxikářů z 5,5 tisíce v Praze jedou na takzvané fiktivní zaměstnávání,“řekl podnikatel Radim Jančura v pořadu iDNES.cz Rozstřel v odpovědi na otázku, proč mu jeho taxíky stále prodělávají desítky milionů korun ročně. Loni to bylo 68 milionů.
Jančura se tím snaží rozseknout problém pražské taxislužby: nelegální pronajímání koncesí. Tuto praxi se snažila v minulosti řešit taxikářská asociace, ale výsledek podle jejího zástupce vyšuměl. Podle majitele holdingu Student Agency je potřeba s tím něco dělat.
„Jezdí na IČO bílého koně, na něhož je napsané i jejich auto a taxametr. Tento bílý kůň potom neodvádí žádné daně, protože je nedohledatelný,“popsal Jančura praxi, o které je přesvědčený, že připravuje stát o miliardy korun a jeho podnikání znevýhodňuje. Údajně už tento problém „řeší s kriminálkou“.
Jde o systém, kdy taxikář nejezdí na svou vlastní koncesi, ale de facto si ji pronajímá. To je teoreticky nelegální a hrozí za to odnětí živnostenského oprávnění na tři roky. Jenže i tak lze na internetu najít inzeráty nabízející vyloženě „pronájem koncese“za ceny okolo 1 200 korun měsíčně.
V praxi potom firma, která má koncesi (IČO), uzavře s řidičem smlouvu o provedení práce na konkrétní období, třeba za tisíc korun. K jejímu proplacení ale nikdy nedojde – naopak řidič platí firmě za to, že mu „poskytuje krytí“. Například kontrolou magistrátu a policie takový řidič projde, neboť se prokáže ověřenou kopií koncesní listiny svého „zaměstnavatele“.
Systém má podle Jančury sloužit hlavně ke zmíněnému vyhýbání se placení daní. Dle jiných lidí z taxibranže ale může systém takto fungovat, jen když navíc dochází k manipulaci s taxametrem a jeho pamětí. Praxe podle nich může jednodušeji sloužit k tomu, aby se „schovali“ti, kteří nechtějí podnikat na své jméno, například kvůli hrozbě exekuce. V minusu
Jančura není první, kdo na problém upozornil. Už před několika lety s ním přišla Asociace koncesionářů v taxislužbě. Její pražský předseda Daniel Tarljovski ji považuje za velký nešvar. Zda je to tak rozšířené, jak tvrdí Jančura, ale neví. „Řešili jsme to před lety s ministerstvem průmyslu i ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádný výsledek to ale nepřineslo,“říká Tarljovski.
Ministerstvo průmyslu uvádí, že v roce 2012 opravdu na podnět asociace spolu s dalšími úřady kontroly provedlo. Akce vyústila ve tři podněty na státní zastupitelství za porušení zákona regulujícího rekla- mu. Prokázalo se totiž inzerování nelegálního „pronajímání živnostenského oprávnění“. „Neprokázalo se však, že došlo k pronájmu koncese,“říká mluvčí ministerstva František Kotrba.
Zajímavé je, že podobná praxe se objevuje i u alternativní taxislužby Uber. A i tam jiným řidičům vadí. Od letošního února totiž Uber vyžaduje pro přihlášení do aplikace po řidičích živnostenské oprávnění. Umožňuje jim ale zadat jak IČO vlastní, tak svého „nadřízeného“.
V rámci platformy se tak vyvinuly struktury, kdy majitelé živnostenských listů „zaměstnávají“další řidiče pod sebou. Uzavírají s nimi smlouvy na – zpravidla velmi nízkou – mzdu a jimi odježděná odměna putuje přímo za nimi.
To ale vadí řidičům, kteří se začali Uberem živit. Tvrdí, že lidí bez IČO – často cizinců bez pracovního povolení – je ve struktuře čím dál víc a díky nim si Uber může dovolit snižovat ceny, což způsobuje, že řidiči-živnostníci si na sebe vydělají čím dál obtížněji.
Nutno říci, že v tomto případě jsou z pohledu českých zákonů ilegálními dopravci obě skupiny. Zákon o silniční dopravě totiž porušuje jakýkoli řidič UberuPop.
Středoevropský šéf Uberu Rob Khazzam na nedávné tiskové konferenci řekl, že si je této možnosti vědom, ale označil řidiče jezdící na cizí IČO za menšinu. „Nevím, proč si to tak lidé vybírají. U nás má každý možnost jezdit sám na sebe,“říká k tomu Khazzam. Americký federální soudce předběžně schválil dohodu o urovnání mezi Volkswagenem a jeho značkovými dealery, která bude německou automobilku stát 1,21 miliardy dolarů (asi 30 miliard korun). Rozhodnutí o červnové dohodě s americkými úřady, podle níž má Volkswagen za opravy a odkoupení naftových automobilů, které manipulovaly s emisními testy, zaplatit deset miliard USD, soudce Charles Breyer odložil na 25. října. Podle agentury Reuters ale uvedl, že se „silně přiklání“k jejímu schválení. Majitelé problémových vozů v USA se podle červnové dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu aut, nebo jejich zpětné odkoupení Volkswagenem. (ČTK)