Film o Volyni líčí Ukrajince jako vrahy

Ukrajinci mají pocit, že dostali od Poláků novým filmem Volyň, který je líčí jako bestiální vrahy, další ránu pod pás. KYJEV Desetiletého chlapce popadnou uprostřed noci v poslední fázi války muži, svážou ho snopy obilí a ty zapálí. Chlapec řve bolestí, muži živou pochodeň obkrouží a čekají, dokud chlapec nezemře v příšerných mukách. Tak vypadá jedna z klíčových scén z nového polského filmu Volyň, který se stal hitem polských kin. Chlapce zabijí Ukrajinci, a to jenom proto, že je Polák. A v tomto duchu se nese celý film.

Poláci jsou filmem o událostech z konce druhé světové války vesměs nadšeni a v hodnocení diváků dostává ta nejvyšší ocenění.

Na Ukrajině je tomu naopak. Znechucení z toho, že jsou ukrajinští odbojáři líčeni ve filmu jako bestiální zrůdy, proti nimž jsou nacisté i sovětská armáda téměř beránci, jde tak daleko, že Polskému institutu v Kyjevě bylo doporučeno, aby film Volyň raději vůbec neuváděl – z obav před protesty.

Režisér filmu plného brutálních scén vraždění Poláků Wojciech Smarzowski však tvrdí, že nechtěl filmem vzbudit negativní emoce Ukrajinců, ale naopak „vystavět most mezi oběma národy“. „Potřebujeme mít dobré vztahy s Ukrajinci a Ukrajinci je potřebují mít dobré s námi,“uvádí režisér.

Soudě podle reakcí Ukrajinců, ani trochu se mu to nepovedlo. „Není to sice zcela antiukrajinský film, ale nejsou v něm ukázáni normální Ukrajinci, kterých bylo na Volyni devadesát procent, kteří pomáhali Polákům nebo se jen prostě snažili přežít,“říká ukrajinský velvyslanec v Polsku Andrij Deščycja.

Ve filmu se také ani zmínkou nemluví o polských „odvetných akcích“, při nichž zahynuly tisíce Volyň. Ukrajinců a Poláky byly vypáleny mnohé ukrajinské vesnice. Faktem však je, že počet polských obětí masakrů na Volyni v letech 1943 a 1944 byl mnohem vyšší. Polský Sejm letos v létě přijal rezoluci, v níž označil etnické čistky na Volyni jako „genocidu“Poláků Ukrajinci.

Volyň, úrodný a dříve etnicky smíšený region, v němž žilo i mnoho tisíc Čechů, byla mezi dvěma světovými válkami součástí Polska. Po ní však připadla SSSR a po roce 1992 samostatné Ukrajině.

Velká část Ukrajinců je pobouřena jednostranným polským výkladem tragické válečné historie na Volyni, který má podporu polské vlády Práva a spravedlnosti. „Bylo by lepší, kdyby Poláci natočili film o akci Visla z roku 1947, při níž vyhnali z domovů stovky tisíc Ukrajinců,“uvádí jeden z komentářů na ukrajinských sociálních sítích. Současně se objevily zprávy, že i Ukrajinci se chystají o událostech na Volyni natočit svůj vlastní film. Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) pravděpodobně na svůj listopadový sjezd nepozve německou kancléřku a šéfku sesterské Křesťansko-demokratické unie (CDU) Angelu Merkelovou. Napsal to mnichovský deník Süddeutsche Zeitung. Dosud bylo pozvání automatické. To, jestli Merkelovou pozvat, nebo ne, by strana bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera nemusela vůbec řešit, pokud by mezi CSU a CDU neexistovaly vážné rozpory v názoru na uprchlickou politiku. Asi nejvýrazněji se projevují v požadavku CSU na stanovení maximální roční hranice pro přijímání běženců ve výši 200 tisíc, kterou CDU odmítá. Sesterské formace CDU a CSU jsou organizačně samostatné. Ve Spolkovém sněmu však tradičně tvoří jednu poslaneckou frakci a prosazují společné cíle. (ČTK) Schůzka slovenského prezidenta Andreje Kisky s dalajlámou poškodí vztahy Slovenska s Čínou, řekl šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák. Čína už v pondělí pohrozila neupřesněnou odvetnou reakcí. „Slovensko to poškodí nejen proto, že Čína je největší ekonomikou světa, ale je to také světová supervelmoc a člen Rady bezpečnosti, který se momentálně na Slovensko zlobí. Poškodí to naše vztahy,“uvedl Lajčák. Ministr dodal, že Slovensku hrozí omezení kontaktů a spolupráce s Čínou nebo ukončení projektů. Podle Lajčáka si Čína už začátkem týdne opakovaně předvolala slovenského diplomata v Pekingu. Kiska se s dalajlámou setkal v neděli v bratislavské restauraci. Prezidentská kancelář po kritice Pekingu vydala prohlášení, že Kiska se předem sešel s čínským velvyslancem na Slovensku. (ČTK)