Soumrak papírových výplatnic

Pokračování ze str. 1 Podle Baláže přináší elektronická výplatnice zaměstnancům Škodovky řadu výhod.

„Zaměstnanci mají výplatní formuláře již třetí pracovní den, eliminují se rizika spojená s distribucí klasických výplatních formulářů. Navíc pokud se zaměstnanci rozhodnou využívat pouze elektronickou verzi, šetří náklady na tisk, obálkování a distribuci papírových výplatních formulářů,“vypočítává výhody Baláž.

V Česku neexistují žádná data o tom, kolik zaměstnanců dostává výplatnici elektronicky a kolik ještě na papíře. „V zahraničí jsou elektronické výplatní pásky zcela běžné. V Polsku, Maďarsku i na Slovensku se používají běžně, podle kolegů jsou v Maďarsku používány většinou zaměstnavatelů, na Slovensku zřejmě stále převažují papírové,“říká Martina Kneiflová, partnerka daňového oddělení společnosti EY.

Elektronické výplatnice dostávají zaměstnanci většinou přes zabezpečené stránky, někde je zasílají e-mailem.

„Oproti papírovým obálkám jsou elektronické pásky mnohem lépe zabezpečené. Dnešní systémy zaručují, že výplatnice omylem nepřijde někomu jinému, nezapomenete ji na stole ani vám nevypadne z tašky. Navíc se snadno archivují a není problém dostat se k páskám za minulé měsíce,“dodala Kneiflová.

Jenže i s elektronickými výplatnicemi se může stát, že se údaje dostanou do ruky někoho jiného – ve velkých kancelářích může nastat například situace, kdy si zaměstnanci v jednu chvíli pošlou výplatnici do společné tiskárny a pak si mohou vzít omylem údaje o svém kolegovi.

Firmám kromě nákladů na tisk a papír používáním elektronických výplatnic odpadá mnohdy komplikovaná administrativa spojená s distribucí obálek jednotlivým zaměstnancům.

Výplatnice může být dokladem i při žádostech o vyplácení starobního důchodu. Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová proto doporučuje těm, co je dostávají, aby si je tiskli a uschovávali. „Jde o doklad, kterým lze dodatečně prokázat výši příjmů, například v situaci, kdy se v rámci řízení o dávce důchodového pojištění zjistí, že zaměstnavatel neodevzdal za své zaměstnance evidenční list důchodového pojištění a povinnost již nemůže dodatečně splnit,“dodala Buraňová. Jde především o případy, kdy zaměstnavatel zanikl, nekomunikuje nebo nemá potřebné doklady.

Zaměstnanci si mohou kontrolu údajů provést i tak, že požádají správu sociálního zabezpečení o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění, na kterém jsou uvedeny všechny doby pojištění, které má ČSSZ ve své evidenci od roku 1986.