Oběť vraha, či hostiny? Brahe umíral dva týdny
PRAHA Oběť msty dánského Kristiána IV., anebo třeba konkurenčního boje s další vědeckou celebritou rudolfínského dvora Johannem Keplerem? Jako historická napínavá detektivka vyhlíží verze o smrti slovutného dánského astronoma Tycha de Brahe v rudolfínské Praze 24. října před 415 lety.
Dánský vladař prý do metropole habsburské monarchie vyslal nájemného vraha Erica Brahe. Aristokrata ze švédské větve rodu, z nějž pocházel i astronom. „Erik Brahe se objevil v Praze v roce 1601 jako politický exulant, katolík, který hledal na dvoře císaře Rudolfa II. azyl a uplatnění,“uvedl dánský publicista Jens Andersen.
Jiná teorie spiknutí ukazovala na jiného proslulého astronoma Johanna Keplera, který se údajně toužil zmocnit deníků svého soka.
Strohé stanovisko vědců však barvité a košaté konspirativní teorie smetlo. Stejně tak jako pověst, že se slavný Dán stal obětí strohé císařské etikety či vědecké vášně. V prvním případě mu prý selhal močový měchýř proto, že nemohl vstát od hostiny dříve než císař. Podle druhé varianty se Brahe zabral do pozorování Slunce, až mu zkolaboval močový měchýř.
Hostina však opravdu stála na počátku Tychonova trápení. Bujaré oslavy proběhly u posledního Rožmberka Petra Voka a svobodného pána Kašpara z Minkvic v polovině října 1601.
„Brahe zůstával sedět, zadržuje moč déle, než byl zvyklý. Byť pil poněkud přes míru a pociťoval v močovém měchýři tlak, jeho zdraví mu neleželo na srdci tolik jako etiketa,“zapsal si do deníku Johann Kepler.
Po osudovém hodokvasu následovalo desetidenní churavění. Nad ránem 24. října 1601 na chvíli Brahe procitl. „Nechť se nezdá, že jsem žil nadarmo,“zněla poslední slova. Poté následovala agónie a neodvratný konec. U lůžka kromě Brahovy rodiny a Keplera stál například i přítel a lékař Ján Jesenius Jesenský. Pozdější rektor Karlovy univerzity a jeden z rebelů popravených roku 1621 na Staroměstském náměstí provedl i Braheho pitvu.
„Šlo nejspíše o prostatitidu, dysfunkčnost prostaty. Patrně došlo k tomu, že se moč, která nemohla odcházet, dostala až do ledvin. Byla to v podstatě forma uremie, která otrávila Tychonův organismus,“ Nos z mosazi uvedl historik Ivo Purš z Akademie věd k příčině Brahovy smrti.
Moderní expertizy prokázaly přítomnost rtuti v Brahově těle. I to však lze vysvětlit. Tuto látku obsahovaly léky, které si Dán aplikoval.
Braheho pohřeb se stal velkým spektáklem v pražských městech. „Rakev neslo dvanáct císařských úředníků, vesměs šlechticů. Za rakví kráčel Tychonův mladší syn v dlouhém smutečním rouchu,“uvedl historik Josef Janáček. Jeho ostatky našly věčný odpočinek v Týnském chrámu.
Brahe v Praze strávil necelé dva roky, přišel sem v roce 1599 „Na dvoře Rudolfa II. měl několik velkých přímluvců, například lékaře Tadeáše Hájka z Hájku,“uvádí historici. V té době se již jednalo o respektovaného astronoma. Proslulosti se dostalo například jeho práci O nové hvězdě, analýze výbuchu supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopea.
Ubytování nalezl Brahe na Hradčanech v domě Jakuba Kurze ze Senftenavy. Místo pro svou observatoř si vybral na zámku v Benátkách nad Jizerou, vlastněném Rudolfem II. Panovník Dánovi po jeho příjezdu do Prahy nechal vybrat z několika objektů, které chce používat. Kronikáři zapsali mimo vědecké bádaní i jeho spory se zdejším hejtmanem Kašparem z Milštejna. Šlo prozaicky o výdaje na provoz Braheho hvězdárny.