Finský mluvka útočí. Zatřese s rekordy?

Zelenáč Laine hattrickem rozburácel arénu a zase podpořil kult mládí v NHL

Někdy se prostě vyplatí utratit peníze za lístky na hokej. Snad žádný z patnácti tisíc diváků, kteří se nechali unést zápasem Winnipeg Jets proti Torontu, nelitoval částky uhrazené za vstupné.

Pohlcující představení, v němž se hlavní role ujal finský drzoun Patrik Laine, vzrušovalo dramatickým dějem i senzační pointou. Ve vší kráse ukázalo přitažlivost současné NHL, do značné míry založenou na dravosti a umění holobrádků, kteří si podle tamních zákonů ještě nesmějí v baru objednat pivo.

Jets a jejich příznivci se propadli do nedozírných hlubin beznaděje, když po 27 minutách ztráceli 0:4. Nicméně vyšplhali se až na vrchol blaha, když Laine svou třetí trefou dokončil epochální obrat na 5:4.

Na partii lákala účast dvojky a jedničky červnového draftu – Laineho a torontského Austona Matthewse. Dva výjimeční teenageři nezklamali. V úvodu sezony předvádějí kousky, jimiž připomínají nejúspěšnější zelenáče v dějinách ligy.

Z obřích reproduktorů duněla klasická rocková hymna Jump od Van Halen, jejíž hudební náčrt vznikl v roce 1981, kdy za Winnipeg válel šikovný bažant jménem Dale Hawerchuk. Ale přehlušilo ji nadšené burácení obecenstva. Ovace patřily prostořekému blonďákovi z Tampere, jenž si nejméně na středeční večer zasloužil nové křestní jméno.

„Hattrick“Laine podpořil povstání Jets pohotovou ranou z otočky – 2:4. V čase 59:05 střelou z voleje vyrovnal na 4:4. Načež v 63. minutě bleskovým švihem rozhodl.

Připomněl tak zdejším pamětníkům Hawerchuka, jenž se v osmnácti též blýskl třemi zásahy za Jets (dokonce dvakrát). A samozřejmě také krajana Teemu Selänneho, nováčkovského rekordmana mezi kanonýry v NHL. „Kolik že jich dal?“ptal se Laine v kabině.

76! „O. K., takže si můžu dovolit šest mačů bez gólu,“zažertoval výrostek, jenž se letos nebál přirovnat k Alexandru Ovečkinovi a tvrdil, že jedničkou draftu měl být on, a nikoliv Matthews.

Ve čtyřech startech v NHL se trefil čtyřikrát, takže na vyrovnání Selänneho potřebuje 72 branek ve zbývajících 78 zápasech. Že se ta matematika zdá až příliš odvážná? Do Laineho výroku se promítla jeho sebedůvěra i smysl pro humor. Možná je mluvka, ale zároveň také báječné křídlo s úžasnou budoucností.

Sám Selänne tento týden pro cbc.ca řekl: „Nezapomeňte, že já do Kanady přišel ve dvaadvaceti. Jemu je osmnáct. Musí si zvykat na jiný jazyk a životní styl. Dejte mu čas, bude skvělý.“

Zábavný živel Laine na adaptaci zjevně potřeboval jen pár dní. Předevčírem ho v MTS Centre po duši hladilo skandování „Laine je lepší!“

Publikum tak pohlavkovalo Matthewse, jenž v prodloužení neproměnil brejk, načež Fin z protiútoku potřetí skóroval. „Jo, něco jsem slyšel, znělo to fakt dobře,“řekl Laine novinářům a potutelně se culil. „Je to názor diváků, nemám co dodat.“

Někomu se ta mánie může zdát přehnaná. Nadaní hoši v úvodu sezony často zazáří, pak zhasínají. Laineho s Matthewsem či o málo starší borce McDavida s Pastrňákem ovšem zřejmě nelze považovat za zázračné děti několika utkání.

Fanoušky i experty strhává elán a dovednosti nové generace. Matthewse, autora rekordních čtyř gólů v ligové premiéře, chválil i Wayne Gretzky, jenž v prvním ročníku v NHL posbíral 137 bodů.

Dresy s Matthewsovou jmenovkou jsou trhákem obchodů se sportovním zbožím. Americká stanice NBCSN po jeho galashow operativně zařadila sobotní přenos z následujícího utkání Toronto – Boston.

Teprve se ukáže, kam to Laine a spol. dotáhnou. Paul Maurice, kouč Jets, však naznačuje, že to není tuctová partička. „Jak Patrik umí vypálit, to jsem za dvacet let u hokeje neviděl. Má dar, oči nahoře, šikovné ruce. On a Matthews jsou brilantní. Příznivci Jets a Leafs mají štěstí, že je mohou sledovat zblízka.“ Další mladá hvězda