SERIÁL VELKÝ RÁDCE DAROVACÍ SMLOUVA

Co je třeba ošetřit při darování nemovitosti

Počty jsou v celku jednoduché. Když byt za milion v rámci rodiny darujete, kromě poplatku za zápis na katastru nemovitostí se nebude platit nic – ani daně. Pokud si necháte smlouvu vytvořit u notáře (což není nutné), vyjde podle tarifu na necelých 7 000 korun. Pokud se však převod té samé nemovitosti bude řešit v dědickém řízení, vyjde to téměř na dvojnásobek. Darování prostě stojí méně.

Začátek je ve vztazích

Nikdo příčetný asi nepůjde za rodiči a neřekne „Hele, tati, až umřeš, bude pro nás drahé řešit dědictví, tak nám ten byt raději teď hned daruj.“Takový sociopat by si ani nezasloužil, aby mu bylo něco darováno. Takže první impulz k darování obvykle dává majitel – senior. Jenomže i ten má obavy: když nebude existovat budoucí dědictví, budou se ke mně děti chovat dál pěkně? Bude jim na mně ještě záležet? A nebudou na mne tlačit, abych se přestěhoval do domova důchodců, aby mohly byt pronajímat?...

Obav bývá mnoho a některé z nich jsou řešitelné dobře sepsanou smlouvou.

Sjednejte si služebnost

Domluvte se předem na tom, že i když byt nebo dům dětem darujete, budete v něm i nadále bydlet jako dosud. „Zakotvení takzvané služebnosti dožití je častou součástí darovací smlouvy,“potvrzuje advokát Ondřej Preuss.

Někdy bývají služebnosti poměrně komplikované. V každém případě je však dobré sjednat si jejich podmínky co nejpřesněji – třeba pro to, aby bylo jasno, kdo bude využívat jakou část nemovitosti, kdo bude hradit náklady spojené s provozem... Samotné sepsání smlouvy je jedna věc, definitivní jistotu však má darující až ve chvíli, kdy je služebnost zanesena jako omezení vlastnictví v katastru nemovitostí.

Nevyplatí se spoléhat na to, že „ jsme se přece dohodli“. Nikdy nevíte, kdy obdarovaný třeba upadne do dluhů – v případě, že je věcné břemeno zapsáno v katastru, nemůže vás exekutor vystěhovat. Může však prodat byt si se služebností – byt bude mít nového majitele, který se však bude muset řídit sjednanými podmínkami.

Ten barák mi vrátíš!

Nemovitost je darována, v katastru je vše zapsáno. A pak mnohdy stačí jedno nepříjemné slovo na rodinné oslavě a rozjede se hádka. A může padnout i požadavek na vrácení daru. Má na to darující právo?

Ano i ne. Požadavek na vrácení daru je možný, důvodem však musí být něco vážnějšího než pár slov vyřčených v afektu. „ Jde o takzvané odvolání daru pro nevděk. Za nevděk se považuje, ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Tím se má na mysli třeba neposkytnutí pomoci či jiný útok,“vysvětluje advokát Ondřej Preuss.

Dárce má na odstoupení od daru lhůtu jednoho roku od okamžiku, kdy mu obdarovaný ublížil. Může nastat i situace, kdy se dárce o onom ublížení hned nedozví, protože obdarovaný mu ublížil nepřímo nějakou intrikou – v tom případě běží roč- ní lhůta právě od okamžiku, kdy se o tom dozvěděl.

Odvolání daru může nastat i v situaci, kdy se původní dárce dostane do nouze. Nouzí se však nerozumí stav, kdy původně bohatý strýc zvyklý na veškerý komfort přišel kvůli hazardu o část majetku a nyní místo v jaguáru jezdí ojetou škodovkou. Nouze znamená, že nemá ani na základní živobytí pro sebe nebo pro toho, kdo je na něm závislý. Z takové situace vede několik cest: obdarovaný buď dárci vrátí dar nebo mu poskytne jeho obvyklou cenu anebo mu bude poskytovat prostředky na výživu. Opět záleží na tom, jak se dohodnou, případně jak rozhodne soud ve chvíli, kdy se dohodnout nedokážou.

Vrácení daru může dárce požadovat i ve chvíli, kdy například obdarovaný v mezidobí nemovitost prodal. V takovém případě obdarovaný vrátí peníze v hodnotě nemovitosti.

Co když je dar danajský?

V darovací smlouvě obdarovaný podepisuje, že je seznámen se stavem věci a že dar přijímá. Může se však stát, že teprve když dar začne využívat, zjistí, že je vše jinak. Dům má takové vady, že náklady, které by musel vynaložit třeba na rekonstrukci, jsou z jeho pohledu neúměr- né. V takovém případě existuje možnost dar vrátit, na základě požadavku obdarovaného.

Ségra dostala byt a já nic...

Rodiče a prarodiče se obvykle snaží obdarovat své potomky rovným dílem. Někdy se to však nestihne. V takovém případě může dar zasáhnout do dědictví. Do povinného dílu potomků zemřelého se totiž započítává i to, co bezplatně obdrželi v posledních třech letech před jeho smrtí. V závěti je dokonce možné tuto lhůtu prodloužit. Nehledí se samozřejmě na běžné dárky k Vánocům nebo k narozeninám – darování nemovitosti nebo třeba auta by však už dědictví ovlivnilo.