Oranžový Caesar už asi našel v Lidovém domě svého Bruta

Vsociální demokracii se po podzimních volbách překresluje mocenská mapa. Předseda Bohuslav Sobotka je po krajské i senátní porážce oslaben, na druhé straně i tábor jeho oponentů hlásí těžké ztráty, letití tahouni Michal Hašek či Zdeněk Škromach jsou z kola úplně venku. To skýtá Sobotkovi záruku, že by mohl jarní volební sjezd ČSSD jakžtakž ustát.

Do karet mu hraje i to, že se sjezd koná jen půl roku před stěžejními parlamentními volbami a že položit předsedu strany by znamenalo vážně podkopat i vlastní vládu, což dohromady dává hrozbu slušné předvolební blamáže. Do takového dobrodružství partaj nepůjde – a proto se také Milan Chovanec ani Jiří Zimola o roli vyzývatele rozhodně nehlásí.

Na scéně se však objevuje trochu pozapomenutý Jeroným Tejc, někdejší Sobotkův spojenec, ale pak jeden z lánských pučistů, následně uklizený do čela ústavně-právního výboru Sněmovny. A vypadá to, že léčba ČSSD by mohla být delší a klikatější.

Tejc nemá moc co ztratit, proto je připraven protisobotkovský prapor zvednout, když se k tomu nikdo jiný nemá. A to předsedovi příjemné nebude. Tejc není žádný charizmatický bourák ani za ním nikdy nestál tábor oddaných stoupenců, ale je vzdělaný, inteligentní a politicky šikovný. To mu umožní pokládat nepříjemné otázky a označovat věci pravými jmény.

Hned po volební prohře vytočil Sobotku návrhem, aby na jaře nevolil předsedu sjezd, ale všichni členové strany. Sobotka ví, že by to podstatně snížilo jeho šance, ale špatně se mu to odmítá, když má ČSSD plná ústa přímé demokracie. Podobně se bude Tejc nepříjemně ptát, proč předseda otočil v otázce církevních restitucí, proč nekriticky přejímá západní pohled na Ukrajinu, proč je tak nedůrazný v migrační krizi, proč vyměnil tradiční voliče ČSSD za dienstbierovská témata, líbivá v liberálních kruzích, proč zbytečně válčí s vlastním prezidentem...

Jeroným Tejc se asi na jaře nestane předsedou ČSSD. Ale Sobotku oslabí a pomůže opět zformovat tábor jeho oponentů. Ten pak bude v plné zbroji, až se na podzim budou sčítat zisky a ztráty v parlamentních volbách. Tím Tejc splní roli beranidla, ale ani potom asi nestane v čele strany, stejně jako Brutus nenahradil Caesara. Avšak on už se v ČSSD nějaký ten Octavianus najde, třeba na ministerstvu vnitra.