Lidé z paneláků se složí na zahradníka

Praha chce změnit to, že jsou sídliště anonymní, šedá a zanedbaná. Vybíralka půjde příkladem

ČERNÝ MOST Anonymita, nedostatečné společenské vyžití, neudržovaná zeleň a nepořádek. Tak se dají ve stručnosti shrnout současné největší problémy metropolitních sídlišť. „Většina navíc trpí nedostatkem koordinace, roztříštěnou správou a údržbou a nekoncepčními investičními zásahy. Stejně jako si každý panelák volí svoji barvu fasády, každý kousek veřejného prostoru mezi domy řeší někdo jiný,“vysvětluje mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Marek Vácha s tím, že se pak často stává, že nikdo neví, kdo by se měl o daný pozemek, strom nebo hřiště starat.

I proto v metropoli sílí trend, kdy se movitější obyvatelé ze sídlišť stěhují pryč. Na sídlištích klesá vzdělanost a populace v nich chudne. A to je i důvod, proč vedení hlavního města před rokem pověřilo pracovníky IPR, aby připravili návrh, jak život na sídlištích zpříjemnit.

Jako první se má změnit část sídliště Černý Most – vnitroblok Vybíralka, a to už příští rok. Po několika měsících spolupráce s místními obyvateli, politiky i neziskovým sektorem IPR představil návrh, jak sídliště proměnit. S prvními pracemi se začne v zimě, konkrétně půjde o úpravu zeleně a křovisek, aby se sídliště prosvětlilo. Do neudržovaných houštin se totiž stahují bezdomovci, a tak se místní v jejich okolí příliš nezdržují. Na Vybíralce má také vzniknout nová funkce zahradníka, který bude zeleň udržovat.

„S místními chceme prodiskutovat vytvoření společného fondu, ze kterého by si zahradníka mohli platit. A stejně tak i pravidelný úklid prostor okolo domů,“popisuje urbanista Milan Brlík z IPR, jeden z tvůrců projektu. Podle něj by stačilo i pětadvacet korun měsíčně za každý byt.

Na jaře začne úprava sportovního areálu Základní školy Vybíralova, s čímž souvisí i příprava zázemí pro správu a provoz hřišť a vznik nové pozice sportovního kustoda. Ten se bude starat o sportovní aktivity, hlídat bezpečnost hřišť a půjčovat lidem sportovní náčiní, třeba pingpongové pálky. IPR chce totiž na sídliště umístit několik pingpongových stolů. V místě má vzniknout i venkovní posilovna.

Velkým problémem na sídlišti se v posledních letech stala dešťová Prostor bez duše Cesta jen pro někoho Chodíme tudy voda. „Když silněji zaprší, tvoří se zde potoky vody. Voda se hromadí u paneláků, které fungují podobně jako přehrady. Vznikají tu rybníčky,“vysvětluje urbanista. Spolu s odborníky na vodní hospodářství proto institut navrhl systém, kdy se voda ze střech některých budov a povrchů shromáždí do zasakovacích nádrží, ze kterých může několik dní po dešti vytékat do systému interaktivních vodních prvků pro Žijeme tady Kam je radost zajít Fakta Pražská sídliště

na počátku 60. let bydlení v parku. zahušťovat. privatizace, patří více majitelům. okolní pozemky, o ně má starat. jeden dům děti – například do jednoduchého mlýnského kola nebo soustavy korýtek. Na školních hřištích mají navíc vzniknout plochy pro lepší vsakování a škola by také mohla dešťovou vodu využít k zalévání svých pozemků.

Místní si stěžují i na odpadky na ulicích, které létají z nechráněných popelnic. Ty se podle návrhu schovají do uzamykatelných kójí. Přibýt by měla také místa na parkování před školkami, kde mají rodiče v ranní špičce problém najít místo.

Do projektu se kromě IPR, radnice Prahy 14 a místních spolků zapojily stovky obyvatel, kteří se k jednotlivým úpravám vyjadřovali. To je podle starosty Prahy 14 na celém projektu nejdůležitější.

„Tohle není projekt IPR, městské části, magistrátu či obyvatel jednotlivých domů. Je to společný projekt. Místo ‚já za to nemůžu‘, přicházíme s ‚my všichni společně jsme zodpovědní‘ za to, že se Vybíralka promění v lepší místo k životu,“říká starosta Radek Vondra (TOP 09).

Podle IPR bude třeba do Vybíralky investovat v průběhu následujících pěti až osmi let asi tři sta milionů korun. „Ve hře jsou investiční zdroje hlavního města do obnovy chodníků, silnic a parkování. Část se dá pokrýt také z dotací a grantů a z rozpočtu městské části,“vypočítává Marek Vácha z IPR.

Obnova vnitrobloku Vybíralova je jen první fází obnov pražských sídlišť. Nasbírané poznatky chce Institut plánování a rozvoje využít i na dalších sídlištích. V budoucnu má vzniknout takzvaný program revitalizace sídlišť, díky kterému by za finanční podpory hlavního města mohly podobné projekty postupně obnovit všechna pražská sídliště, která zásah potřebují.

Metropole má směrem od centra ven prstenec desítek sídlišť, ve kterých bydlí asi čtyřicet procent obyvatel města. Nejvíce problémová jsou zpravidla místa, která se stavěla na zelené louce či kopci odděleně od města. K nim se musela až dodatečně dovést hromadná doprava nebo dálnice. Na město tolik nenavazují a vzniklo v nich tak více nevyužitých míst.

Podle historika architektury Zdeňka Lukeše jsou sídliště z komunistické éry smutným dokladem totalitního období se státním plánováním, masovou výstavbou domů z železobetonových panelů a diktátu stavební výroby. „Nerespektovala městskou strukturu, vytvářela banální urbanismus, všechny domy vypadaly stejně, od Aše až po Košice,“míní Lukeš. Podle něj je třeba do sídlišť nyní investovat ve velkém, jinak hrozí nebezpečí postupného úpadku těchto míst.