Dovoz polského jídla poklesl
Oblibu polského jídla nepodkopaly skandály, ale až vyšší příjmy
PRAHA Od aféry s technickou solí v potravinách před pěti lety čeští spotřebitelé tvrdí, že polskému jídlu nevěří, a v obchodech se mu vyhýbají. Byly to však jen proklamace.
Tvrdá data ukazovala pravý opak – dovozy levných potravin do Česka, a tedy i poptávka po nich rok od roku strmě rostly.
Až do loňska. Podle dat Českého statistického úřadu byl rok 2016 prvním rokem za posledních osmnáct let, kdy se dovoz polského jídla meziročně citelně propadl.
V kategoriích potraviny a živá zvířata přes severní hranici do České republiky směřovalo zboží v hodnotě 31,4 miliardy korun. To je o dvě miliardy méně než v roce 2015, kdy polský dovoz po letech téměř nepřetržitého růstu dosáhl absolutního rekordu.
Příčin poklesu bude zřejmě několik. V prvé řadě to jsou rostoucí příjmy Čechů. Ti si nyní na rozdíl od vypuknutí prvních potravinových skandálů v pokrizových letech mohou dovolit kvalitnější a dražší potraviny. Roli mohly sehrát i přísnější kontroly ze strany státu.
Pokračování ze str. 1 Vliv větší chuti Čechů utrácet na poptávku po polském jídle se projevil především v posledních měsících roku, kdy obvykle spotřeba potravin, a tedy i jejich dovozy ze zahraničí strmě rostou. Zatímco v minulých letech se to týkalo i polského jídla, loni se mu trend zcela vyhnul. Hodnota dovezených produktů byla v prosinci naopak vůbec nejnižší z celého roku.
Jak upozorňuje Dana Večeřová z agrární komory, největší propady se týkaly kávy, cukru, kakaa a také tuků. Tedy pochutin, které lidé nakupují nejvíce právě během vánočních svátků. Zatímco v minulosti rádi sáhli k levnějšímu polskému produktu, loni upřednostnili potraviny z jiných zemí. Přitom právě třeba dovozy polské kávy se podstatně projevovaly na rekordech z roku 2015, a loňský propad tak měl nemalý vliv i na celkový výsledek.
Určitou roli sehrál i říjnový a listopadový zákaz dovozu vajec polského výrobce Wozniak Státní veterinární správou poté, co se v chovech společnosti objevila salmonela. Jindy by omezení jediné firmy celkovou statistiku neovlivnilo, Wozniak však patří mezi největší chovatele drůbeže ve střední Evropě s větším počtem nosnic, než se jich chová v celém Česku. Dovoz polských vajec se proto ke konci roku propadl téměř na polovinu.
„Je pravda, že lidé také daleko více přemýšlejí o tom, co kupují a kdo to vyrobil, a sledují výsledky kontrol dozorových orgánů, což jejich nákupní zvyklosti také ovlivňuje,“dodala Večeřová.
Svou roli mohly sehrát i intenzivnější kontroly ze strany dozorových orgánů. Veterinární správa například oznámila, že za loňský rok provedla o pětinu více neplánovaných kontrol než předloni a o něco méně navýšila i počet kontrol plánovaných.
Pro dovozce může přitom intenzivnější dozor znamenat komplikaci, i pokud jsou dodávky v naprostém pořádku. Ke kontrolám se přidává i větší administrace, zpoždění a při častějším opakování může exportér dospět k názoru, že se mu to nevyplatí.
Polská strana si několikrát stěžovala na údajnou cílenou šikanu českých úřadů a podle zdrojů ze státní (údaje v mld. Kč) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 32,32 22,01 5,28 36,88 5,33 39,57 39,27 5,65 33,40 5,91 38,82 31,39 11,72 10,57 5,61 správy je jednou z příčin častějších prověrek i snaha státu ulehčit tuzemským výrobcům od levnější zahraniční konkurence.
Vedle toho ministerstvo zemědělství vede dlouhodobě kampaň podporující tuzemské potraviny, a naopak ostře kritizuje řetězce za údajné upřednostňování zahraničních výrobků. To se nyní začíná projevovat jak v chování zákazníků, tak řetězců.
„Možná zapracoval i důslednější tlak na řetězce, které se více dívají, odkud zboží objednávají, a nahrazují je ve větší míře českou produkcí. To je jenom můj odhad,“míní proto Mojmír Severin, expert na zemědělství z Moneta Money Bank.
Vedle Polska loni poklesla i hodnota potravin dovezených z Německa, které je největším dovozcem jídla. Na rozdíl od Poláků Němci v posledních letech nezaznamenávali strmý nárůst, ale spíše stagnaci. Žádná ze zemí, které se umístily v desítce největších dovozců potravin, importy významně nenavýšila a nedošlo ani k poklesu dovozu jako celku. Výpadek dvou největších dovozců si tak mezi sebe rozdělilo více „exotických“zemí, jako jsou Čína či Kostarika.